Login

Sherwood

Kou­tek „Sherwo­od“ si kla­de za cíl při­blí­žit žá­kům rost­li­ny škol­ní zim­ní za­hra­dy, ne­boť ne všich­ni se tam ve svém vol­ném ča­se za­tou­la­jí. V prů­bě­hu roku se zde vy­stří­dá ně­ko­lik de­sí­tek rost­lin. Žá­ci si mo­hou před­sta­ve­né rost­li­ny buď jen pro­hléd­nout, ne­bo se za­po­jit do tzv. „sou­tě­že v Sherwo­o­du“, kde se s na­ši­mi ži­vý­mi ex­po­ná­ty blí­že se­zna­mu­jí pro­střed­nic­tvím otá­zek. Ty nejsou za­mě­ře­ny vý­hrad­ně bo­ta­nic­ky, ný­brž uvá­dě­jí rost­li­ny i do sou­vis­los­tí ze­mě­pis­ných, dě­je­pis­ných, ba do­kon­ce ja­zy­ko­vých. O ví­tě­zích sou­tě­že v Sherwo­o­du kaž­do­roč­ně in­for­mu­je ro­čen­ka GJO. Každý účastník Soutěže v Sherwoodu, ale i návštěvník webových stránek, jenž do sekce Sherwood jen zabloudí, najde bližší informace ke všem rostlinám figurujícím v soutěžních otázkách v sekci Zimní zahrada. Pro účely soutěže využíváme přednostně rostliny ze školní zimní zahrady, z větší části i vlastní fotografie.


Školní rok 2011/2012

Školní rok 2012/2013

Školní rok 2013/2014

Soutěžní otázka č. 1 - alo­ká­zie a okře­hek
A) Rost­li­ny na obr. č. 1 jsou na­pros­to od­liš­né­ho ha­bi­tu, a přes­to je ně­co spo­ju­je. Po do­pl­ně­ní ta­xo­no­mic­ké­ho sys­té­mu na­piš co.
B) Po­rov­nej roz­ší­ře­ní obou rost­lin.
C) Jsou jme­no­va­né rost­li­ny pro člo­vě­ka ně­čím uži­teč­né?
D) Obě rost­li­ny ma­jí své li­do­vé ná­zvy, zjis­ti a na­piš je.
E) Rost­li­ny na obr. č. 2 jsou na­o­pak vel­mi po­dob­né­ho ha­bi­tu, a přes­to nejsou pří­buz­né. Jed­na pat­ří do če­le­di kak­tu­so­vi­té a dru­há do če­le­di pryš­co­vi­té. Po­kus se při­jít na to, co způ­so­bi­lo je­jich vněj­ší po­dob­nost.
F) Ja­ký zá­věr z ře­še­ní té­to otáz­ky mů­žeš vy­vo­dit? Lze ze vzhle­du rost­lin usu­zo­vat na je­jich pří­buz­nost? Co roz­ho­du­je při sta­no­ve­ní pří­buz­nos­ti rost­lin?
Správné odpovědi:
A) Rost­li­ny přes od­liš­ný vzhled spo­ju­je shod­né ta­xo­no­mic­ké za­řa­ze­ní.
B) okře­hek – ce­lý svět kro­mě Antark­ti­dy, Ark­ti­dy, Is­lan­du; alo­ká­zie – pů­vod­ně nej­spíš Asie, dnes ja­ko kul­tur­ní či zpla­ně­lá rost­li­na tro­py ce­lé­ho svě­ta (Asie, Af­ri­ka, Již­ní Ame­ri­ka, Oce­á­nie)
C) alo­ká­zie – kon­zu­ma­ce hlíz, ston­ku a lis­tů; lé­či­vé účin­ky; okře­hek – kon­zu­ma­ce „lis­tů“ (vlast­ně fy­lo­kla­dií, útva­rů od­vo­ze­ných od ston­ku a při­po­mí­na­jí­cích list), ne­boť ob­sa­hu­jí všech­ny esen­ci­ál­ní ami­no­ky­se­li­ny
D) okře­hek – ža­bi­nec, vod­ní čočka; alo­ká­zie – slo­ní ucho, af­ric­ká mas­ka
E) Po­dob­ný vzhled rost­lin ne­u­r­ču­je je­jich pří­buz­nost, ale ži­vot­ní pro­stře­dí, je­muž se při­způ­so­bi­ly a po­dob­ný způ­sob ži­vo­ta.
F) Vzhle­do­vě po­dob­né rost­li­ny ne­mu­sí být pří­buz­né – a na­o­pak pří­buz­né rost­li­ny si ne­mu­sí být na prv­ní po­hled po­dob­né. Při sta­no­ve­ní pří­buz­nos­ti rost­lin a je­jich za­řa­ze­ní do ta­xo­no­mic­ké­ho sys­té­mu roz­ho­du­jí pře­de­vším kvě­ty (po­hlav­ní or­gá­ny rost­li­ny).

Soutěžní otázka č. 2 - gra­ná­tov­ník
Jed­ná se o pra­sta­rou ovoc­nou dře­vi­nu sub­tro­pů. V kul­tu­ře se pěs­tu­je již 5000 let. Po­chá­zí pů­vod­ně z ma­lé­ho os­t­ro­va So­ko­t­ra u po­bře­ží So­mál­ska, kde byl en­de­mi­tem. Od­tud jej li­dé roz­ší­ři­li přes Írán do ce­lé­ho Stře­do­mo­ří.
A) Na­jdi ale­spoň dvě slo­va, kte­rá by­la od­vo­ze­na od ná­zvu pro gra­ná­to­vé ja­bl­ko (na zá­kla­dě po­dob­nos­ti ji­né­ho před­mě­tu se struk­tu­rou či tva­rem gra­ná­to­vé­ho ja­bl­ka).
B) V tex­tu je po­u­ži­to slo­vo en­de­mit. Co zna­me­ná?
C) Šťá­va z gra­ná­to­vých jablek se v ně­kte­rých ze­mích po­u­ží­vá k vy­hu­be­ní střev­ních pa­ra­zi­tů. O kte­ré en­do­pa­ra­zi­ty se jed­ná?
D) Gra­ná­to­vé ja­bl­ko je sym­bo­lem jed­né špa­něl­ské pro­vin­cie.
Správné odpovědi:
A) gra­nát (tříš­ti­vá stře­la), gra­nit (žu­la), čes­ký gra­nát (py­rop)
B) En­de­mit je or­ga­nis­mus, kte­rý vzni­kl a je roz­ší­řen pou­ze na ur­či­tém ome­ze­ném úze­mí a ni­kde jin­de se ne­vy­sky­tu­je.
C) hlís­ti­ce (roup dět­ský, škr­kav­ka), ploš­těn­ci (ta­sem­ni­ce)
D) pro­vin­cie Gra­na­da

Soutěžní otázka č. 3 - lí­či­dlo dvou­do­mé
Ta­to rost­li­na z če­le­di lí­či­dlo­vi­tých (Phy­to­lac­ca­ce­ae) po­chá­zí až z da­le­ké Ar­gen­ti­ny.
A) Rost­li­ny pamp čas­to pod­lé­ha­jí ná­le­tu hla­do­vých sa­ran­čat, Phy­to­lac­ca ale zů­stá­vá bez po­všim­nu­tí. Vy­svět­li, proč to­mu tak je. Phy­to­lac­ca ta­ké dob­ře odo­lá­vá po­žá­rům. Na­jdi dů­vod.
B) Co v bo­ta­ni­ce vy­ja­dřu­je po­jem „dvou­do­mý“. Na­piš ale­spoň dvě dvou­do­mé rost­li­ny, kte­ré ros­tou v ČR.
C) S ja­kým ty­pem kvě­ten­ství se se­tká­me u té­to rost­li­ny?
D) Om­bu (Phy­to­lac­ca) je vní­má­na ja­ko sym­bol kul­tu­ry dvou ze­mí vý­chod­ní­ho po­bře­ží La­tin­ské Ame­ri­ky. Obě ze­mě ma­jí na vlaj­ce „žha­vou hvězdu“ na­ší slu­neč­ní sou­sta­vy. Kte­ré ze­mě to jsou?
Správné odpovědi:
A) Lí­či­dlo odo­lá­vá sa­ran­ča­tům dí­ky je­do­va­té mí­ze, po­žá­rům dí­ky oh­ni­vzdor­né­mu kme­ni, v němž se uklá­dá vel­ké množ­ství vo­dy.
B) Dvou­do­most je vlast­nost rost­lin, kte­ré ma­jí jed­no­po­hlav­né kvě­ty, z nichž na jed­né rost­li­ně jsou jen kvě­ty pes­t­í­ko­vé (sa­mi­čí), na dru­hé rost­li­ně jen kvě­ty praš­ní­ko­vé (sam­čí), na­pří­klad chmel, vr­ba, jme­lí, kopři­va.
C) hro­zen
D) Ar­gen­ti­na a Uru­guay

Soutěžní otázka č. 4 - šá­chor pa­pí­ro­dár­ný
Če­leď šá­cho­ro­vi­tých čí­tá ví­ce než 600 dru­hů. Šá­chor ná­le­ží k nej­star­ším kul­tur­ním rost­li­nám vů­bec. Z dře­ně je­ho ston­ků při­pra­vo­va­li sta­ří Egyp­ťa­né pa­pír již před 5000 le­ty. Kdo ví, zda by se nám za­cho­va­lo to­lik pí­sem­ných zpráv o sta­ro­vě­ku, kdy­by ne­by­lo šá­cho­ru. Egypt­ský ná­zev pa-p-irus zna­me­ná "le­ží­cí u ře­ky". Z pa­py­ru se krom pa­pí­ru vy­rá­bě­ly i ko­še, ro­ho­že, bo­ty, la­na ne­bo člu­ny. Šá­chor je tro­pic­ká ba­žin­ná rost­li­na vy­so­ká 2 až 5 m.
A) Ja­ké ná­rod­nos­ti je ces­to­va­tel Thor Heyer­da­hl a jak se jme­no­va­ly je­ho pa­py­ro­vé člu­ny?
B) Z ja­ké čás­ti rost­li­ny se vy­rá­běl pa­pír?
C) Šá­chor se v pří­ro­dě nej­čas­tě­ji roz­mno­žu­je ve­ge­ta­tiv­ně. Kte­rou čás­tí tě­la?
Správné odpovědi:
A) Ces­to­va­tel Thor Heyer­da­hl je nor­ské ná­rod­nos­ti. Je­ho pa­py­ro­vé člu­ny se jme­no­va­ly Ra a Ra II.
B) Pa­pír se vy­rá­běl z dře­ně ston­ku.
C) V pří­ro­dě se roz­mno­žu­je ve­ge­ta­tiv­ně nej­čas­tě­ji po­mo­cí od­den­ků, lis­to­vých vr­cho­lo­vých rů­žic a dě­le­ním tr­sů.

Soutěžní otázka č. 5 - ho­ma­loc­la­di­um
V an­g­lič­ti­ně je ta­to rost­li­na ozna­čo­vá­na ja­ko Ta­peworm Plant či Rib­bon Bush, v češ­ti­ně se ob­čas po­u­ží­vá ná­zev plo­cháč ta­sem­ni­co­vý. Rost­li­na po­chá­zí z ob­las­tí Pa­pui No­vé Guineje a Ša­la­mou­no­vých os­t­ro­vů.
A) Ja­kým od­bor­ným ter­mí­nem na­zý­vá­me zploš­tě­lý sto­nek, kte­rý funkč­ně i tva­ro­vě na­hra­zu­je list?
B) Vy­hle­dej zá­stup­ce če­le­di rdes­no­vi­té, pro kte­ré pla­tí: a) pěs­tu­je se v za­hrád­kách pro jed­lé ston­ky, b) sta­la se v na­ší pří­ro­dě ne­bez­peč­nou in­vaz­ní rost­li­nou vy­tla­ču­jí­cí na­ši do­má­cí flóru, c) ros­te na na­šich hor­ských lou­kách.
C) Zfor­mu­luj, proč se Ho­ma­loc­la­di­um na­zý­vá i: a) plo­cháč b) Ta­peworm Plant, c) Rib­bon Bush!
Správné odpovědi:
A) fy­lo­kla­di­um
B) a) re­veň – re­bar­bo­ra, b) kří­d­lat­ka, c) šťo­vík a rdes­no
C) a) má ex­trém­ně plo­chý sto­nek, b) při­po­mí­ná ta­sem­ni­ci, c) sto­nek při­po­mí­ná stu­hu

Soutěžní otázka č. 6 - kap­ra­di­ny
V šes­té sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me zá­stup­ce kap­ra­din z na­ší škol­ní zim­ní za­hra­dy, a to žeb­ro­vi­ci, ne­tík a ne­pukal­ku. Ne­pukal­ka nejmen­ší (Sal­vi­nia mi­ni­ma) po­chá­zí z již­ní Bra­zí­lie. Ne­tík (Adi­an­tum ca­pillus) je druh s roz­sáh­lým are­á­lem roz­ší­ře­ní pře­de­vším v tro­pic­kých a sub­tro­pic­kých ob­las­tech. Žeb­ro­vi­ce hr­ba­tá (Blech­num gi­bbum) po­chá­zí z No­vé Ka­le­do­nie.
A) List ne­pukal­ky je uzpů­so­ben tak, aby se je­ho po­vrch ni­kdy ne­na­mo­čil. Jak tu­to vlast­nost na­zý­vá­me?
B) Ma­jí kap­ra­di­ny spo­leč­ný, jed­not­ný ha­bi­tus?
C) Ověř, zda ně­kte­ré kap­ra­di­ny ros­tou i pod vo­dou či ja­ko epi­fy­ty. Uveď po jed­nom pří­kla­du (pod)vod­ní a epi­fy­tic­ké kap­ra­di­ny.
Správné odpovědi:
A) hyd­rofóbnost
B) ne­ma­jí, je­jich vze­zře­ní se znač­ně li­ší
C) ve vo­dě: Micro­so­ri­um ne­bo mar­sil­ka; epi­fyt: pa­rož­natka a mno­ho dal­ších, např. sle­zi­ník, da­vá­lie

Soutěžní otázka č. 7 - cyk­a­sy
Me­zi nej­ob­lí­be­něj­ší, běž­ně v čes­kých kvě­ti­nář­stvích do­stup­né dru­hy, pat­ří cyk­as ja­pon­ský (Cyk­as re­vo­lu­ta) a keják otrub­na­tý (Za­mia fur­fu­ra­cea). Obě rost­li­ny jsou chrá­ně­né. Cyk­a­sy kdy­si do­mi­no­va­ly v rost­lin­né ří­ši po­dob­ně ja­ko di­no­sau­ři v ří­ši ži­vo­čiš­né a spo­lu s ni­mi ta­ké vět­ši­na vy­hy­nu­la na kon­ci dru­ho­hor. Vy­zna­ču­jí se řa­dou ar­chaic­kých rysů a jsou pro­to po­va­žo­vá­ny za ži­vou­cí fo­sí­lie.
A) Jsou cyk­a­sy rost­li­ny jed­no­do­mé či dvou­do­mé?
B) Kte­rý pr­vek, po­třeb­ný pro růst na mís­tech s mi­ni­mem ži­vin, zís­ká­va­jí cyk­a­sy ze vzdu­chu pro­střed­nic­tvím si­nic?
C) Vy­ho­vu­je cyk­a­sům pod­lo­ží ky­se­lé ne­bo zá­sa­di­té?
Správné odpovědi:
A) dvou­do­mé
B) vzduš­ný du­sík
C) pře­de­vším zá­sa­di­té pod­lo­ží

Soutěžní otázka č. 8 - cypřiš
Po­sled­ní sou­těž­ní rost­li­nou v rám­ci prv­ní­ho po­lo­le­tí škol­ní­ho roku byl cypřiš stá­le­ze­le­ný (Cupres­sus semper­vi­rens) zva­ný též cypřiš vždy­ze­le­ný, ital­ský či pra­vý. Jed­ná se o jeh­lič­na­tý strom z če­le­di cypři­šo­vi­té, ros­tou­cí pů­vod­ně ve vý­chod­ním Stře­do­mo­ří od Řec­ka až po ji­ho­zá­pad­ní Írán. Již od an­ti­ky byl ovšem člo­vě­kem ší­řen do ostat­ních čás­tí Stře­do­mo­ří. Jed­ná se o strom znač­ně dlou­ho­vě­ký (i 3 000 let).
A) Vy­svět­li, ja­ký me­cha­ni­zmus rost­li­ně umožňuje, aby si ce­lo­roč­ně za­cho­va­la jas­ně ze­le­nou bar­vu.
B) Ze kte­rých čás­tí rost­li­ny se desti­la­cí zís­ká­vá esen­ci­ál­ní olej?
C) Cypřiš stá­le­ze­le­ný pat­ří me­zi na­ho­se­men­né rost­li­ny. Vy­svět­li, co to zna­me­ná.
Správné odpovědi:
A) Ko­ře­ny čer­pá vo­du z vel­ké hloub­ky až k sa­mé­mu vr­cho­lu a po­mo­cí úz­kých lis­tů s šu­pi­na­mi re­du­ku­je od­pa­řo­vá­ní vo­dy.
B) z mla­dých vět­vi­ček a lis­tů
C) Se­me­na nejsou ukry­ta v plo­du, ale vol­ně le­ží na plo­do­lis­tu.

Soutěžní otázka č. 9 - myr­ta obec­ná
Je­di­ný ev­rop­ský druh ze zhru­ba 60 dru­hů ro­du Myr­tus. Je do­má­cí ko­lem Stře­do­zem­ní­ho mo­ře ja­ko sou­část macchií. Myr­ta by­la již ve starém Řec­ku za­svě­ce­na bo­hy­ni Afro­di­tě, sym­bo­li­zo­va­la pa­nen­ství, ži­vot­ní sí­lu a plod­nost, lás­ku, kte­rá tr­vá až za hrob. Pro­to ne­věs­ty no­si­ly už v Řec­ku a v Ří­mě myr­to­vé vě­neč­ky a i sva­teb­ča­né se myr­tou růz­ně zdo­bi­li. Ve Stře­do­mo­ří se po­u­ží­vá i v ku­chy­ni.
A) Zjis­ti, co je to macchie.
B) Na­piš, proč se měš­ťan­ský styl dru­hé čtvr­ti­ny 19. sto­le­tí ozna­ču­je slo­vem bie­der­me­ier.
C) Vy­zkou­mej, od­kud se be­rou formal­de­hyd, to­lu­en a amo­ni­ak v ovzdu­ší na­šich by­tů.
Správné odpovědi:
A) Hus­tý stře­do­moř­ský po­rost, kte­rý tvo­ří su­cho­mil­né, tr­ni­té rost­li­ny.
B) Jmé­no vznik­lo ze dvou bás­ní zve­řej­ně­ných v ro­ce 1848 J. V. Sche­f­flem, v jed­né vy­stu­pu­je pan Bie­der­mann, ve dru­hé pan Bum­mel­maier. Spo­je­ním těch­to jmen vznik­lo Bie­de­me­ier.
C) Ty­to che­mic­ké lát­ky se uvolňují z ná­byt­ku, pod­la­ho­vých kry­tin, ko­ber­ců, ná­tě­rů, kli­ma­ti­za­cí, ven­ti­la­cí, čis­ti­cích pro­střed­ků, osvě­žo­va­čů vzdu­chu, při kou­ře­ní ci­ga­ret atd.

Soutěžní otázka č. 10 - ko­ře­nokvět­ka
Ta­to po­ně­kud sta­romódní po­ko­jo­vá rost­li­na je zná­má též pod ozna­če­ním šev­cov­ská pal­ma, v něm­či­ně i řez­nic­ká pal­ma, an­g­lic­ky li­ti­no­vá rost­li­na, čes­ky též do­má­cí štěs­tí. Li­do­vé ná­zvy o ko­ře­nokvět­ce pro­zra­zu­jí, že je velmi ne­ná­roč­ná.
A) Pat­ří ko­ře­nokvět­ka me­zi rost­li­ny jed­no- či dvou­dě­lož­né? Na­piš, jak to po­znáš na je­jích lis­tech na prv­ní po­hled?
B) Co ved­lo k tak mi­mo­řád­né ob­li­bě té­to po­ko­jo­vé rost­li­ny me­zi pěs­ti­te­li? (Bo­nus: Jak se osvět­lo­va­ly do­mác­nos­ti ve vik­to­ri­án­ském ob­do­bí? Mů­že to ně­jak sou­vi­set s ko­ře­nokvět­kou? Jak?)
C) Za­mys­li se nad tím, proč si ko­ře­nokvět­ka ne­u­dr­že­la své mís­to dodnes, a struč­ně dů­vo­dy se­piš.
Správné odpovědi:
A) Ko­ře­nokvět­ka je jed­no­dě­lož­ná rost­li­na, což snad­no po­zná­me pod­le sou­běž­né žil­na­ti­ny na lis­tech.
B) Jed­ná se o mi­mo­řád­ně ne­ná­roč­nou rost­li­nu, kte­rá dob­ře sná­ší niž­ší tep­lo­ty, čas­té ko­lísá­ní tep­lot, mé­ně svět­la, prů­van, za­prá­še­né a zplo­di­na­mi za­mo­ře­né pro­stře­dí. Ne­má ani spe­ci­ál­ní ná­ro­ky na sub­strát.
Bo­nus: Ve vik­to­ri­án­ské An­g­lii se roz­ší­ři­lo ply­no­vé osvět­le­ní, ko­ře­nokvět­ka sná­še­la ja­ko jed­na z má­la rost­lin vznik­lé zplo­di­ny ve vzdu­chu.
C) Dneš­ní by­to­vé pod­mín­ky umožňují pěs­to­vá­ní ná­roč­něj­ších, lis­tem i kvě­tem atrak­tiv­něj­ších rost­lin (ví­ce svět­la; lep­ší vy­tá­pě­ní – stá­lej­ší a vyš­ší tep­lo­ty; ovzdu­ší mé­ně praš­né a bez zplo­din, ne­boť ne­sto­jí v kaž­dé míst­nos­ti kam­na). Ob­cho­dy na­bí­ze­jí ví­ce pří­prav­ků na ochra­nu rost­lin před škůd­ci než dří­ve, lep­ší hno­ji­va, sub­strá­ty atd. Zlep­ši­la se i na­bíd­ka rost­lin (glo­ba­li­za­ce). V ne­po­sled­ní řa­dě se zlep­ši­ly mož­nos­ti za­hrad­ní­ků, kte­ří dnes snad­no do­ká­ží roz­mno­žit např. i or­chi­de­je.

Soutěžní otázka č. 11 - azalka
Tak zva­ná in­dic­ká azalka, pěs­to­va­ná v na­šich do­mác­nos­tech, po­chá­zí z Čí­ny a pat­ří do če­le­di vře­sov­co­vi­té (Eri­ca­ce­ae). Čes­ké ozna­če­ní „pě­niš­ník“ po­chá­zí z ruš­ti­ny, slo­vo p’ja­niš­nik by­lo od­vo­ze­no z p’ja­nyj, což zna­me­na­lo opi­lý. Od­var z ně­kte­rých dru­hů aza­lek se totiž po­u­ží­val ja­ko opoj­ný ná­poj. Lis­ty, kvě­ty a plo­dy pě­niš­ní­ků jsou mír­ně je­do­va­té. Otra­va při­po­mí­ná opi­lost. Všech­ny azalky, ať asij­ské či ev­rop­ské, jsou hor­ské rost­li­ny. Po­růs­ta­jí zá­vě­tr­né zá­pad­ní a se­ver­ní strá­ně na hor­ní hra­ni­ci le­sa ne­bo nad ní. Do Ev­ro­py se do­sta­ly s An­g­li­ča­ny a Ho­laň­ďa­ny.
A) Kte­rý ná­rod má nej­vět­ší zá­slu­hu na pěs­to­vá­ní ci­zo­kraj­ných rost­lin v Ev­ro­pě a proč?
B) Co je (byl) MDŽ a kdy se sla­vil?
Správné odpovědi:
A) An­g­li­ča­ni, od 16. stol. ná­moř­ní vel­moc s ko­lo­ni­e­mi ve všech svě­ta­dí­lech.
B) Me­zi­ná­rod­ní den žen (ve zkrat­ce MDŽ) se sla­ví kaž­do­roč­ně 8. břez­na.

Soutěžní otázka č. 12 - kor­nou­tov­ka
Tak zva­ná po­ko­jo­vá ka­la pat­ří do če­le­di áro­no­vi­té. Jed­ná se o mokřad­ní rost­li­nu s pů­vod­ním roz­ší­ře­ním v již­ní po­lo­vi­ně af­ric­ké­ho kon­ti­nen­tu. La­tin­ské ro­do­vé jmé­no do­sta­la na po­čest ital­ské­ho fy­zi­ka jmé­nem Fran­ce­sco Za­n­te­de­schi (1797–1873).
A) Na­piš, kdo byl Árón, po kte­rém je na­zvá­na rost­lin­ná če­leď, do níž za­n­te­de­schia pat­ří, a proč se po něm asi če­leď na­zý­vá.
B) Zjis­ti, ja­ký je čes­ký vě­dec­ký ná­zev žab­ky, kte­rá se s ob­li­bou zdr­žu­je v kvě­tech ka­ly.
C) Zfor­mu­luj, jak se vý­voj byd­le­ní a by­to­vé kul­tu­ry v po­sled­ních 50 le­tech pro­je­vil na sklad­bě dru­hů pěs­to­va­ných po­ko­jo­vých rost­lin. Kte­ré dru­hy se pře­sta­ly pěs­to­vat, kte­ré na­stou­pi­ly na je­jich mís­to.
Správné odpovědi:
A) Árón, bra­tr Moj­žíšův, měl ja­ko kněz hůl, kte­rou li­dé spat­řo­va­li v pa­li­ci toul­ce ka­ly.
B) rá­kos­nič­ka áro­no­vá
C) ústřed­ní to­pe­ní, tep­lo v by­tech; men­ší by­ty; …

Soutěžní otázka č. 13 - bram­bo­řík
V by­tech pěs­to­va­ná for­ma po­chá­zí z dru­hu Cyc­la­men per­sicum, je­hož are­ál roz­ší­ře­ní sa­há od se­ver­ní Af­ri­ky, přes zá­pa­do­asij­ské Stře­do­mo­ří až po vý­chod­ní Řec­ko. Se­zo­na bram­bo­ří­ků v pří­ro­dě i v kul­tu­ře je me­zi zá­řím a březnem.
A) Za­mys­li se a na­piš, z ja­ké­ho dů­vo­du se v sou­čas­nos­ti bram­bo­řík pěs­tu­je pou­ze krát­ko­do­bě, za­tím­co na­še (pra)ba­bič­ky svý­mi kvě­ty tě­ší­val po ce­lou zi­mu.
B) Na­jdi, jak se na­zý­vá ev­rop­ský druh bram­bo­ří­ku, kte­rý u nás na­jde­me na již­ní ne­bo ji­ho­zá­pad­ní Mo­ra­vě a na kte­rý čas­to na­rá­ží­me v Al­pách.
C) Vy­hle­dej ně­ko­lik li­do­vých ná­zvů pro ev­rop­ský bram­bo­řík a po­kus se vy­svět­lit je­jich mo­ti­va­ci.
Správné odpovědi:
A) Má­me pří­liš tep­lé by­ty, bram­bo­řík vy­ža­du­je chlad. Ba­bič­ky ne­mě­ly ústřed­ní to­pe­ní, v by­tech by­ly vždy chlad­né míst­nos­ti (chod­by, lož­ni­ce, prá­del­ny, …). Rost­li­ny jsou re­la­tiv­ně lev­né, ni­ko­mu ne­sto­jí za ná­ma­hu je pře­cho­vá­vat přes lé­to.
B) bram­bo­řík na­cho­vý (Cyc­la­men pur­pu­rascens)
C) alp­ská fi­al­ka, svin­ský ořech, svin­ský chléb či zem­ský sejr (vy­rý­va­la a kon­zu­mo­va­la je di­vo­ká pra­sa­ta)

Soutěžní otázka č. 14 - bla­ho­čet
Bla­ho­čet růz­no­lis­tý ne­bo­li bla­ho­čet zte­pi­lý (Arau­ca­ria he­te­ro­phyl­la). Rod Arau­ca­ria pa­t­ří­cí do če­le­di bla­ho­če­to­vi­tých (Arau­ca­ri­a­ce­ae) za­hr­nu­je 19 dru­hů, kte­ré jsou dnes roz­ší­ře­ny vý­hrad­ně na již­ní po­lo­kou­li.
A) Na­piš, ja­ké jsou ze­mě­pis­né sou­řad­ni­ce os­t­ro­va Nor­folk, a na­jdi os­t­rov na ma­pě.
B) Za­mys­li se a na­piš, proč se asi arau­kárie vy­tra­ti­la z na­šich by­tů.
C) Na­piš la­tin­ské i čes­ké jmé­no vzác­né a ohro­že­né arau­kárie, jež ros­te na hra­ni­cích Chi­le a Ar­gen­ti­ny; uveď, v ja­kých ho­rách a v ja­ké nad­moř­ské výš­ce ros­te.
D) Ten­to ji­ho­a­me­ric­ký strom je chrá­ně­ný, nicmé­ně kaž­dá do­mo­ro­dá in­di­án­ská ro­di­na si smí kaž­do­roč­ně na­sbí­rat ur­či­té množ­ství je­ho se­men za úče­lem ob­ži­vy. Zjis­ti ko­lik.
Správné odpovědi:
A) 29° 1' 59” j. š., 167° 56' v. d., 1400 km vý­chod­ně od Aus­trá­lie, 740 km se­ve­ro­zá­pad­ně od No­vé­ho Zélan­du a 750 km již­ně od No­vé Ka­le­do­nie
B) ústřed­ním to­pe­ním vy­tá­pě­né by­ty, niž­ší stro­py, mé­ně mís­ta
C) bla­ho­čet čil­ský (Arau­ca­ria arau­ca­na), An­dy 1000–1600 m n. m.
D) údaj­ně (pod­le Wi­ki­pe­die) 300 kg

Soutěžní otázka č. 15 - lí­pěn­ka
Lí­pěn­ka af­ric­ká, zva­ná též po­ko­jo­vá lip­ka, po­chá­zí z již­ní Af­ri­ky, a to z nejmen­ší­ho, ale na dru­hy nej­bo­hat­ší­ho bi­o­ge­o­gra­fic­ké­ho re­gi­o­nu Ca­pensis. Do­sta­la jmé­no po švéd­ském bo­ta­ni­ko­vi Sparr­ma­no­vi, jenž byl žá­kem Lin­né­o­vým (Carl von Lin­né [1707–1778] – švéd­ský bo­ta­nik, za­kla­da­tel rost­lin­né­ho jme­no­slo­ví).
A) Po­kus se struč­ně zfor­mu­lo­vat, co je Feng Shui (Feng-šu­ej).
B) Jme­nuj dů­vod, proč se lí­pěn­ka ve dru­hé po­lo­vi­ně 20. sto­le­tí z na­šich by­tů vy­tra­ti­la. Kte­rý z je­jích pěs­teb­ních ná­ro­ků jí na­še by­ty ne­mo­hou za­ru­čit?
C) Vy­hle­dej ně­kte­ré dal­ší ty­py na­stií.
D) Vy­piš všech­ny zá­klad­ní bi­o­ge­o­gra­fic­ké re­gi­o­ny, kte­ré na Ze­mi roz­li­šu­je­me.
Správné odpovědi:
A) Čín­ské uče­ní, kte­ré se za­bý­vá vzta­hem člo­vě­ka a je­ho ži­vot­ní­ho pro­stře­dí.
B) Vy­ho­vu­jí jí niž­ší tep­lo­ty. Dneš­ní by­ty s ústřed­ním to­pe­ním jsou vý­raz­ně tep­lej­ší než by­ty na­šich (pra)ba­bi­ček.
C) fo­to­nastie, ter­mo­nastie, nyk­ti­na­stie, tig­mo­nastie, se­ismo­nastie aj.
D) flo­ris­tic­ké ob­las­ti – Aus­tra­lis, Ca­pensis, Ho­larctis, Ho­lan­tarctis, Ne­o­t­ro­pis, Pa­le­o­t­ro­pis

Soutěžní otázka č. 16 - pe­lar­go­nie a ze­le­nec
V rám­ci po­sled­ní sou­těž­ní otáz­ky pro ten­to škol­ní rok před­sta­ví­me pe­lar­go­nii a ze­le­nec. Prv­ní pe­lar­go­nie by­ly do Ev­ro­py do­ve­ze­ny již na za­čát­ku 17. sto­le­tí. Ze­le­nec po­chá­zí z již­ní Af­ri­ky. V Ev­ro­pě byl pěs­to­ván zhru­ba od po­lo­vi­ny před­mi­nu­lé­ho sto­le­tí
A) Zjis­ti, proč je ná­zev té­to rost­li­ny od­vo­zen z řec­ké­ho slo­va ozna­ču­jí­cí­ho čá­pa (na­jdi si k to­mu [nej­lé­pe kres­le­ný] ob­rá­zek rost­li­ny v ně­ja­kém at­la­su rost­lin).
B) Proč se pe­lar­go­nie na­šich ba­bi­ček na­zý­va­ly „pás­ka­té“.
C) Zjis­ti, jak se na­zý­va­jí ev­ropští pří­buz­ní na­šich pe­lar­go­nií z truh­lí­ků, na něž běž­ně na­ra­zí­me na čes­kých lou­kách.
D) Co mož­ná nej­přes­ně­ji po­piš, jak se dá ze­le­nec nej­snad­ně­ji na­mno­žit.
Správné odpovědi:
A) Plo­dy ma­jí po­do­bu ča­pí­ho zo­bá­ku.
B) Na lis­tech jsou ví­ce či mé­ně zře­tel­ně pa­tr­né tmavší pru­hy (pás­ky).
C) ka­kos­ty
D) ve­ge­ta­tiv­ně, na kon­ci šla­hou­nů vy­růs­ta­jí ma­lé rost­lin­ky, jež tvo­ří ko­ře­ny čas­to ješ­tě na šla­hou­nech ve vzdu­chu
Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora
adresa školy: Jaselská 932
telefon: +420 327 516 910
fax: +420 327 514 578
e-mail: info@gymkh.eu
ředitel: RNDr. Vladislav Slavíček