Přihlásit se

Sherwood 2011/2012

Soutěžní otázka č. 1 - hřebíčkovec a kapara
Hře­bíč­ko­vec von­ný - vždy­ze­le­ný strom z če­le­di myr­to­vi­té ros­te v tro­pic­kých ob­las­tech Za­n­zi­ba­ru, na Ma­da­gaska­ru, v Zá­pad­ní In­dii a v In­donésii. Ka­pa­ra tr­ni­tá - níz­ký po­lé­ha­vý keř z če­le­di ka­pa­ro­vi­té ros­te v ce­lé ob­las­ti Stře­do­zem­ní­ho mo­ře nej­čas­tě­ji na su­chých strá­ních a ne­ní vzác­nos­tí se s ni­mi se­tkat na zdech, do­kon­ce i ruin sta­veb z an­tic­ké do­by.
A) Ků­ra, lis­ty, ko­ře­ny ka­pa­ry sni­žu­jí účin­ky to­xic­kých lá­tek. Na kte­rý or­gán(y) lid­ské­ho tě­la ma­jí tu­díž bla­ho­dár­ný vliv?
B) Ja­kou část rost­li­ny ka­pa­ry a hře­bí­ček před­sta­vu­jí? Jak se li­ší způ­so­bem zpra­co­vá­ní?
C) Ur­či mís­to prv­ní­ho výsky­tu hře­bíč­kov­ce (tzv. „os­t­ro­vy hře­bíč­ku”).
Správné odpovědi:
A) Kapary mají blahodárný vliv zejména na žaludek, játra a ledviny.
B) Kapary jsou nerozvinutá poupata květů naložená v soli nebo solném nálevu. Hřebíček je sušený kalich s poupětem.
C) Místem prvního výskytu hřebíčkovce jsou Molucké ostrovy.

Soutěžní otázka č. 2 - skořicovník
Stá­le­ze­le­ný tro­pic­ký strom pů­vo­dem z Asie. Sko­ři­ce je aro­ma­tic­ká vnitř­ní část ků­ry. Je lé­či­vá, vy­rá­bí se z ní si­li­ce, tink­tu­ry a olej. Má ko­řen­ně na­slád­lou chuť a pří­jem­nou vů­ni. Zmín­ky o sko­ři­cov­ní­ku po­chá­zí již z Čí­ny 4000 let před n. l.
A) Po­jme­nuj os­t­rov­ní stát v In­dic­kém oce­á­nu, od­kud po­chá­zí nej­kva­lit­něj­ší sko­ři­ce.
B) Prv­ním Ře­kem, kte­rý sko­ři­cov­ník spat­řil na vlast­ní oči, byl Aris­to­te­lův žák a vel­ký vo­je­vůd­ce. Víš, o ko­ho se jed­ná?
C) Vy­svět­li ci­zí po­jmy fun­gi­cid, in­sek­ti­cid a inhi­bi­tor.
D) Sko­ři­ce ni­čí lar­vy jed­no­ho dru­hu ob­tíž­né­ho hmy­zu, po­da­ří se ti zjis­tit kte­ré­ho?
Správné odpovědi:
A) Srí Lanka (Cejlon)
B) Alexandr Veliký (Makedonský)
C) Fun­gi­cid – pes­t­i­cid po­u­ží­va­ný k hu­be­ní hub. In­sek­ti­cid – pří­pra­vek ur­če­ný k hu­be­ní hmy­zu. Inhi­bi­tor – lát­ka zpo­ma­lu­jí­cí ne­bo zce­la za­sta­vu­jí­cí en­zy­ma­tic­ké re­ak­ce.
D) Skořice ničí larvy komárů, konkrétně druh Aedes aegypti.

Soutěžní otázka č. 3 - ananasovník
Rod z če­le­di bro­me­li­o­vi­té je znám pře­de­vším pro svá plo­den­ství ozna­čo­va­ná ja­ko ana­nas. Rost­li­na po­chá­zí z Bra­zí­lie a Pa­ra­gua­ye, od­kud by­la roz­ší­ře­na kme­ny in­di­á­nů do Střed­ní Ame­ri­ky a Me­xi­ka.
A) Ana­nas ob­sa­hu­je en­zym bro­me­lin. Ja­kou funk­ci pl­ní ten­to en­zym v lid­ském or­ga­nis­mu?
B) Zjis­ti, kte­rý stát USA se na­zý­vá „Ana­na­so­vý stát“ a proč to­mu tak je?
C) Dal­ší stát má ana­na­sov­ník ve svém stát­ním zna­ku. Z té­to ze­mě po­chá­zí nej­vět­ší ma­ratónská běž­ky­ně všech dob – Cathe­ri­ne Nde­re­ba.
D) Kte­rý mo­ře­pla­vec do­ve­zl ja­ko prv­ní ana­na­sov­ník do Ev­ro­py?
E) Vy­hle­dej pů­vod slo­va ana­nas.
Správné odpovědi:
A) Bro­me­lin má pro­ti­zá­nět­li­vé účin­ky, roz­klá­dá fib­rin, pod­po­ru­je trá­ve­ní, urych­lu­je léčbu oto­ků, po­hmož­dě­nin a vře­dů.
B) Ha­vaj­ské os­t­ro­vy (ana­nas je ty­pic­kým vý­voz­ním pro­duk­tem)
C) Ve svém stát­ním zna­ku má ana­na­sov­ník Keňa.
D) Do Ev­ro­py byl ana­na­sov­ník při­ve­zen Kryš­to­fem Ko­lum­bem.
E) Slo­vo ana­nas po­chá­zí z ja­zy­ka ji­ho­a­me­ric­kých in­di­á­nů.

Soutěžní otázka č. 4 - pepřovník
Po­chá­zí z ji­ho­zá­pad­ní In­die, kde pů­vod­ně rost­l na sva­zích po­ho­ří Zá­pad­ní Ghát.
A) Pepř čer­ný ob­sa­hu­je al­ka­loid pi­pe­rin, kte­rý zvy­šu­je vstře­bá­vá­ní a bi­o­lo­gic­ké vy­u­ži­tí ně­kte­rých pro člo­vě­ka dů­le­ži­tých che­mic­kých lá­tek. Na­piš, o kte­ré che­mic­ké lát­ky se jed­ná (ale­spoň 3).
B) Stře­do­vě­ká cír­kev za­ka­zo­va­la po­u­ží­vat pepř čer­ný v kláš­te­rech. Ob­jas­ni dů­vod.
C) Ja­ko prv­ní při­ve­zl pepř čer­ný do Ev­ro­py syn Fi­li­pa II. a dce­ry épe­ir­ské­ho krá­le Ne­op­to­le­ma. O ko­ho se jed­ná?
D) Růz­ný­mi tech­no­lo­gi­e­mi lze z pe­p­řov­ní­ku čer­né­ho zís­kat 4 „dru­hy“ pe­pře. Jak se li­ší na­ča­so­vá­ním sbě­ru a způ­so­bem zpra­co­vá­ní?
Správné odpovědi:
A) Kur­ku­min, be­ta-ka­ro­ten, ko­en­zym Q-10, vi­ta­mín B6 - py­ri­do­xin, or­ga­nic­ky vá­za­ný se­len, ami­no­ky­se­li­ny.
B) Pod­po­ru­je tě­les­né tou­hy, pro­to mě­la stře­do­vě­ká cír­kev vý­hra­dy.
C) Ale­xan­dr Ma­ke­don­ský
D) Pepř čer­ný - fer­men­ta­ce ne­do­zrá­lých ze­le­ných bo­bu­lí, ze­le­ný - rych­le usu­še­né ne­do­zrá­lé bo­bu­le, bí­lý - od­dě­le­ní čer­ve­né slup­ky zce­la zra­lých bo­bu­lí, čer­ve­ný - rych­le usu­še­né bo­bu­le na po­čát­ku vy­bar­vo­vá­ní do od­stí­nů čer­ve­né.

Soutěžní otázka č. 5 - vanilovník
A) Vů­ni a chuť va­nil­ky způ­so­bu­je va­ni­lin. V bý­va­lém Čes­ko­slo­ven­sku by­la v po­lo­vi­ně 20. sto­le­tí vy­vi­nu­ta a pa­ten­to­vá­na syn­te­tic­ká ná­hraž­ka. Na­piš ná­zev a vzo­rec té­to slou­če­ni­ny.
B) Va­ni­lov­ník plo­cho­lis­tý by­lo ob­tíž­né roz­ší­řit po svě­tě ja­ko kul­tur­ní rost­li­nu. Co umož­ni­lo va­ni­lov­ník pěs­to­vat i mi­mo ob­las­ti je­ho pů­vod­ní­ho výsky­tu?
C) Ne­správ­ně se plod va­nil­ky ozna­ču­je ja­ko va­nil­ko­vý „lusk“. Ja­ké je správ­né bo­ta­nic­ké ozna­če­ní plo­du va­ni­lov­ní­ku?
D) Od­kud po­chá­zí bour­bon­ská va­nil­ka?
E) Nej­vět­ším pro­du­cen­tem va­nil­ky je v sou­čas­né do­bě čtvr­tý nej­vět­ší os­t­rov na svě­tě. Po­dí­lí se na svě­to­vé pro­duk­ci 50%. O kte­rý stát se jed­ná?
Správné odpovědi:
A) Syn­te­tic­kou ná­hraž­kou va­ni­li­nu je ethyl­va­ni­lin (3-etho­xy-4-hyd­ro­xy­ben­zal­de­hyd, (C2H5O)(HO)C6H3CHO – C9H10O3).
B) Pěs­to­vá­ní va­ni­lov­ní­ku i mi­mo ob­las­ti je­ho pů­vod­ní­ho výsky­tu umož­ni­lo ob­je­ve­ní umě­lé­ho opy­lo­vá­ní v ro­ce 1841.
C) Bo­ta­nic­ké ozna­če­ní plo­du va­ni­lov­ní­ku je to­bol­ka.
D) Bour­bon­ská va­nil­ka po­chá­zí z os­t­ro­va Ré­u­ni­on (dří­věj­ší ná­zev – Bour­bon­ský os­trov).
E) Ma­da­gaskar

Soutěžní otázka č. 6 - amarant
A) Pro Az­té­ky byl ama­rant po­svát­nou plo­di­nou, kte­rou po­u­ží­va­li k uctí­vá­ní bo­hů. Zejmé­na bo­ha Hu­i­t­zi­lo­po­cht­li. Zjis­ti, kte­ré­mu vesmír­né­mu tě­le­su byl ten­to bůh za­svě­cen.
B) Vi­deo­klip sku­pi­ny Ni­gh­twish k pís­ni „Ama­ran­th“ je in­spi­ro­ván ob­ra­zem, kte­rý se v ro­ce 2006 uchá­zel o ti­tul Ná­rod­ní fin­ská mal­ba. Uveď ná­zev a au­to­ra.
C) Po­kus se vy­svět­lit, proč je ama­rant ozna­čo­ván ja­ko „po­tra­vi­na bu­douc­nos­ti“.
D) Ama­rant je vhod­ný i pro ce­li­a­ky. Co je to ce­li­a­kie?
E) Ob­sah dvou esen­ci­ál­ních ami­no­ky­se­lin v se­me­nech ama­ran­tu je srov­na­tel­ný s bíl­ko­vi­na­mi ži­vo­čiš­né­ho pů­vo­du. O kte­ré AMK se jed­ná?
Správné odpovědi:
A) Hu­i­t­zi­lo­po­cht­li byl az­téc­ký bůh slun­ce.
B) Vi­deo­klip sku­pi­ny Ni­gh­twish k pís­ni „Ama­ran­th“ je in­spi­ro­ván ob­ra­zem „Zra­ně­ný an­děl“ od fin­ské­ho sym­bo­lis­ty Hu­ga Sim­ber­ga.
C) Ama­rant je ozna­čo­ván ja­ko po­tra­vi­na bu­douc­nos­ti kvů­li své vy­so­ké nu­trič­ní hod­no­tě a ne­ná­roč­né­mu způ­so­bu pěs­to­vá­ní.
D) Ce­li­a­kie je chro­nic­ké one­moc­ně­ní sliz­ni­ce ten­ké­ho stře­va způ­so­be­né pře­cit­li­vě­los­tí na le­pek (glu­ten).
E) Esen­ci­ál­ní ami­no­ky­se­li­ny ly­sin a tryp­to­fan.

Soutěžní otázka č. 7 - opuncie a pitája
Jed­lé kak­tu­sy opun­cie a pi­tá­ja ná­le­ží do če­le­di kak­tu­so­vi­té (Cacta­ce­ae). Za­tím­co do­mo­vi­nou opun­cie je Se­ver­ní Ame­ri­ka, pi­tá­ja po­chá­zí ze Střed­ní Ame­ri­ky.
A) Jak spo­lu sou­vi­se­jí po­jmy opun­cie, kar­mín, cam­pa­ri, čer­vec, čer­ven a čer­ve­nec?
B) Vy­svět­li, co spo­ju­je ame­ric­ké­ho věd­ce Lu­the­ra Bur­ban­ka s opun­cií. Kte­rá slav­ná me­xic­ká ma­líř­ka za­chy­ti­la Bur­ban­ka při prá­ci?
C) Při re­duk­ci hmot­nos­ti je vhod­ný „no­pa­lo­vý chle­ba“. Proč?
D) V čem se li­ší mor­fo­lo­gie tě­la opun­cie od ostat­ních kak­tu­sů?
E) Ja­ké ná­zvy má pi­tá­ja v čín­šti­ně a viet­namš­ti­ně? Proč?
Správné odpovědi:
A) Čer­vec je hmyz, kte­rý vy­sá­vá šťá­vu z opun­cie a zís­ká­vá se z něj bar­vi­vo, zva­né kar­mín, kte­ré se po­u­ží­vá do ná­po­je cam­pa­ri. Jed­ním
z ety­mo­lo­gic­kých vý­kla­dů pro ná­zvy mě­sí­ců čer­ven a čer­ve­nec je od­vo­ze­ní prá­vě od červ­ce (čer­ve­né bar­vi­vo a ob­do­bí sbě­ru červ­ců).
B) Lu­ther Bur­bank vy­šlech­til bez­trn­né kul­ti­va­ry opun­cií. Při prá­ci ho za­chy­ti­la Fri­da Kah­lo.
C) No­pa­lo­vá mou­ka vý­raz­ně sni­žu­je vstře­bá­vá­ní tu­ků a cuk­rů v trá­vi­cím trak­tu, a pro­to ome­zu­je pří­jem ener­gie z po­tra­vin.
D) Tě­lo opun­cie je na roz­díl od ji­ných kak­tu­sů slo­že­né z mno­ha na se­be na­va­zu­jí­cích člán­ků, nej­čas­tě­ji plo­chých.
E) Oh­ni­vý drak je ná­zev pi­tá­ji v čín­šti­ně a ze­le­ný drak ve viet­namš­ti­ně. To­to ozna­če­ní si pi­tá­ja vy­slou­ži­la pro svůj ne­ob­vyk­lý vzhled (čer­ve­no-ze­le­ná barva a výskyt šu­pin).

Soutěžní otázka č. 8 - pomerančovník
Ty­pic­ká rost­li­na sub­tro­pic­ké­ho kli­ma­tu 5 až 10 m vy­so­ká s ku­lo­vi­tou ko­ru­nou ná­le­ží do če­le­di rou­to­vi­té (Ru­ta­ce­ae).
A) Ko­lik po­me­ran­čů je tře­ba sníst, abychom mě­li dost vi­ta­mí­nu C na ce­lý den? Ko­lik díl­ků mí­vá po­me­ranč?
B) Po­me­ran­če pu­peč­né jsou ně­čím spe­ci­fic­ké. V čem spo­čí­vá je­jich vý­ji­meč­nost?
C) Po­me­ran­čov­ník je plo­di­nou sub­tro­pů. Z ja­ké­ho dů­vo­du se mu ne­da­ří v tro­pech?
D) Ků­ra po­me­ran­če ob­sa­hu­je hoj­ně v prů­mys­lu vy­u­ží­va­nou che­mic­kou lát­ku ze sku­pi­ny po­ly­sa­cha­ri­dů. Ta­to lát­ka by­la po­pr­vé po­psá­na v ro­ce 1825. Po­zi­tiv­ně pů­so­bí na sni­žo­vá­ní hla­di­ny cho­leste­ro­lu v kr­vi. O kte­rou lát­ku se jed­ná?
Správné odpovědi:
A) Po­me­ranč o vá­ze 180 g ob­sa­hu­je při­bliž­ně 70 mg vi­ta­mí­nu C. To je do­po­ru­če­ná den­ní dáv­ka. Po­me­ranč se sklá­dá zpra­vi­dla z 8 - 13 díl­ků.
B) Po­me­ran­če pu­peč­né by­ly ob­je­ve­ny v ro­ce 1820 na je­di­ném zmu­to­va­ném stro­mu v Bra­zí­lii, a pro­to­že ne­ma­jí se­me­na, roz­mno­žo­val se ten­to strom dá­le ve­ge­ta­tiv­ně rou­bo­vá­ním. Ty­to po­me­ran­če ma­jí zá­klad dru­hé­ho plo­du na bliz­no­vé stra­ně plo­du, kte­rý při­po­mí­ná pu­pek.
C) V tro­pech se mu ne­da­ří pro pří­liš­nou vlh­kost.
D) pek­tin

Soutěžní otázka č. 9 - jiaogulan
Po­zo­ru­hod­ná lé­či­vá by­li­na z če­le­di tykvo­vi­té (Cu­cur­bi­ta­ce­ae) po­chá­zí z hor již­ní Čí­ny. V sou­čas­né do­bě ros­te ta­ké v Thaj­sku, Ko­re­ji, Viet­na­mu a Ja­pon­sku. Číňané ji na­zý­va­jí xi­an­cao. Dí­ky svým lé­či­vým účin­kům si vy­slou­ži­la ná­zvy „by­li­na ne­smr­tel­nos­ti, by­li­na dlou­ho­vě­kos­ti“.
A) Vy­svět­li, proč je ji­a­o­gu­lan na­zý­ván „rost­li­nou ne­smr­tel­nos­ti“.
B) Che­mic­ké lát­ky ob­sa­že­né v té­to rost­li­ně se řa­dí dí­ky svým účin­kům me­zi an­ti­o­xi­dan­ty, adap­to­ge­ny a an­tistre­so­ry. Ob­jas­ni vý­znam těch­to poj­mů.
C) Ji­a­o­gu­lan je dvou­do­má rost­li­na. Co to zna­me­ná?
D) Kte­ré rost­li­ny na­jde­me pod ná­zvy „si­biř­ský žen­šen“ a „pe­ru­án­ský žen­šen“?
Správné odpovědi:
A) Má mno­ho po­zi­tiv­ních účin­ků na lid­ský or­ga­nis­mus. Při sčí­tá­ní li­du v Čí­ně by­lo zjiš­tě­no, že v ob­las­tech, kde se pra­vi­del­ně pi­je čaj z ji­a­o­gu­la­nu, ži­je nej­ví­ce li­dí star­ších 100 let. Ta­ké zde by­lo da­le­ko niž­ší pro­cen­to úmr­tí li­dí na ra­ko­vi­nu.
B) An­ti­o­xi­dan­ty jsou lát­ky, je­jichž mo­le­ku­ly ome­zu­jí ak­ti­vi­tu kys­lí­ko­vých ra­di­ká­lů. Adap­to­ge­ny jsou rost­lin­né pro­duk­ty zvy­šu­jí­cí odol­nost or­ga­nis­mu pro­ti stre­so­vým si­tu­a­cím. An­tistre­so­ry jsou lát­ky, kte­ré po­má­ha­jí or­ga­nis­mu vy­rov­nat se s dlou­ho­do­bým psy­chic­kým za­tí­že­ním; pat­ří me­zi adap­to­ge­ny.
C) Dvou­do­most v bo­ta­ni­ce zna­me­ná, že pří­sluš­ný rost­lin­ný druh vy­tvá­ří na jed­nom je­din­ci pou­ze kvě­ty jed­no­ho po­hla­ví, te­dy buď jen sam­čí, ne­bo jen sa­mi­čí.
D) „pe­ru­án­ský žen­šen“ – ma­ca/ře­ři­cha pe­ru­án­ská (Le­pi­di­um pe­ru­vi­a­num), „si­biř­ský žen­šen“ – ele­u­te­ro­kok/vše­ho­jo­vec ost­ni­tý (Ele­u­the­ro­coccus sen­ti­co­sus)

Soutěžní otázka č. 10 - blahovičník
A) Dnes se pěs­tu­je eu­ka­lyp­tus i na se­ver­ním po­bře­ží Af­ri­ky. Vy­jme­nuj ale­spoň čty­ři stá­ty a ke kaž­dé­mu uveď i ná­zev hlav­ní­ho měs­ta.
B) Po­kus se vy­svět­lit, jak „při­šel“ bla­ho­vič­ník ke své­mu bo­ta­nic­ké­mu ná­zvu eu­ka­lyp­tus.
C) Mla­dou a star­ší rost­li­nu lze roz­li­šit dle dvou mor­fo­lo­gic­kých zna­ků hlav­ní­ho fo­to­syn­te­ti­zu­jí­cí­ho or­gá­nu. Na­piš, o kte­ré zna­ky se jed­ná.
D) Bla­ho­vič­ník je zná­mý svou pro­ni­ka­vou osvě­žu­jí­cí vů­ní. Na­piš ná­zev a vy­u­ži­tí che­mic­ké lát­ky, kte­rá tu­to vů­ni způ­so­bu­je.
E) Ja­kým způ­so­bem se bla­ho­vič­ník uplatňuje v bo­ji pro­ti ma­lárii?
F) Čím je vý­ji­meč­ný Eu­ca­lyp­tus reg­nans?
Správné odpovědi:
A) Ma­ro­ko (Ra­bat), Al­žír­sko (Al­žír), Tu­nis­ko (Tunis), Li­bye (Tri­po­lis)
B) Bo­ta­nic­ký ná­zev Eu­ca­lyp­tus je od­vo­zen z ná­zvu če­pič­ky (eu­ca­lyp­ta), kte­rá kry­je pou­pa­ta před ote­vře­ním (z lat. eu-ca­lyp­tus = dob­ře-kry­té).
C) Mla­dá rost­li­na má vstříc­né měk­ké lis­ty s roz­li­še­nou stra­nou svrch­ní a spod­ní. Lis­ty jsou še­do­mod­ré bar­vy, ovál­né­ho tva­ru s cha­rak­te­ris­tic­kou vů­ní. Na sta­rých vět­vích jsou podlouh­lé ko­žo­vi­té ze­le­né lis­ty stří­da­vé, kde stra­ny roz­li­še­ny nejsou.
D) Eu­ka­lyp­tus ob­sa­hu­je si­li­ci eu­ka­lyp­tol (ci­ne­ol). K vnitř­ní­mu uži­tí je po­u­ží­ván při bron­chi­ti­dách na uvol­ně­ní hle­nu. Ze­vně má an­ti­bak­te­ri­ál­ní účin­ky, sni­žu­je sva­lo­vé na­pě­tí a při­ná­ší úle­vu při bo­les­tech hla­vy.
E) Bla­ho­vič­ník od­čer­pá­vá ko­ře­ny vel­ké množ­ství vo­dy z bahni­tých ob­las­tí s výsky­tem ma­lárie. Sní­že­ní hla­di­ny vo­dy v mo­čá­lech ome­zu­je roz­mno­žo­vá­ní ko­má­rů ro­du Ano­phe­les, hlav­ních pře­na­še­čů ma­lárie. Na­víc se dí­ky transpi­ra­ci uvolňuje do ovzdu­ší vo­da obo­ha­ce­ná o si­li­ce s an­ti­bak­te­ri­ál­ní ak­ti­vi­tou.
F) Eu­ka­lyp­tus krá­lov­ský (Eu­ca­lyp­tus reg­nans) je vý­ji­meč­ný tím, že do­růs­tá do výš­ky 100 m (nej­vyš­ší list­na­tý strom na svě­tě) a ze všech stro­mů na Ze­mi má nej­rych­lej­ší růst.

Soutěžní otázka č. 11 - čerimoja
Men­ší opa­da­vý strom po­sky­tu­jí­cí vel­mi la­hod­né ovo­ce ná­le­ží do če­le­di lá­hev­ní­ko­vi­té (An­no­na­ce­ae). Dal­ší­mi ná­zvy jsou lá­hev­ník, sme­ta­no­vé ja­bl­ko či Gra­ve­o­la (portugalsky).
A) Plod če­ri­mo­ji při­po­mí­ná svou mor­fo­lo­gií jed­nu ve Stře­do­mo­ří po­u­ží­va­nou a ob­lí­be­nou ze­le­ni­nu. Kte­rou?
B) Če­ri­mo­ja ne­ní pěs­to­vá­na jen pro svůj slad­ký plod. Vy­u­ží­va­jí se i ostat­ní čás­ti rost­li­ny. Na­piš kte­ré a pro ja­ké úče­ly.
C) Tří­la­loč­né kvě­ty tma­vě hně­dé ne­bo pur­pu­ro­vé bar­vy jsou jed­no­po­hlav­né. Vy­svět­li.
D) Če­ri­mo­ja je hor­skou rost­li­nou tro­pů a sub­tro­pů. Po­jme­nuj hor­skou ob­last, ve kte­ré se če­ri­mo­ja pri­már­ně pěs­tu­je.
Správné odpovědi:
A) Plod če­ri­mo­ji při­po­mí­ná svou mor­fo­lo­gií ze­le­ni­nu jmé­nem ar­ty­čok.
B) Kro­mě plo­du se v li­do­vém lé­či­tel­ství vy­u­ží­va­jí ta­ké lis­ty na sní­že­ní ho­reč­ky, od­var z ko­ře­nů se po­u­ží­vá pro­ti pa­ra­zi­tic­kým čer­vům a z je­do­va­tých se­men a z ků­ry se při­pra­vu­jí pre­pa­rá­ty hubí­cí hmyz ne­bo se jím omra­ču­jí ry­by.
C) Květ jed­no­po­hlav­ný je vy­ba­ven buď jen sam­čí­mi, ne­bo jen sa­mi­čí­mi po­hlav­ní­mi or­gá­ny, tj. buď ty­čin­ka­mi, ne­bo pes­t­í­ky.
D) Mís­tem, kde se če­ri­mo­ja pěs­tu­je pri­már­ně, je pás ve­le­hor zva­ný An­dy (ji­ho­a­me­ric­ké Kor­dille­ry).

Soutěžní otázka č. 12 - císt
Rod Cis­tus je hoj­nou slož­kou stře­do­moř­ské kvě­te­ny, nej­ví­ce dru­hů se vy­sky­tu­je v zá­pad­ním Stře­do­mo­ří, zejmé­na pak ve Špa­něl­sku a Por­tu­gal­sku. Ná­le­ží do če­le­di cis­to­vi­té (Cis­ta­ce­ae). Je znám zejmé­na dí­ky svým ná­pad­ným kvě­tům. Ty jsou pě­ti­čet­né, upro­střed s vel­kým množ­stvím žlu­tých ty­či­nek. Zá­klad­ní barva ko­run­ních plát­ků mů­že být buď bí­lá, ne­bo rů­žo­vá.
A) Císt je rost­li­nou Me­di­te­rá­nu. Exis­tu­jí však 4 stře­do­moř­ské ze­mě, kde císt ne­ros­te. Vy­jme­nuj je.
B) Proč jsou cís­ty ně­kdy ozna­čo­vá­ny ja­ko „skal­ní rů­že“?
C) Kvě­ty cís­tu jsou strikt­ně ci­zospraš­né. Vy­svět­li ten­to po­jem.
D) Co zna­me­ná, že cís­ty jsou py­ro­fy­ty?
Správné odpovědi:
A) Iz­ra­el, Li­ba­non, Sý­rie, Egypt
B) Cís­ty jsou ozna­čo­vá­ny ja­ko „skal­ní rů­že“, pro­to­že ma­jí 4 až 6 cm vel­ké kvě­ty a dí­ky šká­le bí­lé až rů­žo­vé bar­vy při­po­mí­na­jí v do­bě kvě­tu šíp­ko­vé ke­ře. V pří­ro­dě ros­tou v po­dob­ných ve­ge­tač­ních for­ma­cích ja­ko rů­že šíp­ko­vá.
C) Ci­zospraš­nost (alo­ga­mie) – opy­le­ní py­lem z ji­né­ho kvě­tu. Ge­i­to­no­ga­mie – opy­le­ní py­lem z ji­né­ho kvě­tu té­hož rost­lin­né­ho je­din­ce a xe­no­ga­mie – opy­le­ní py­lem z kvě­tu ji­né­ho rost­lin­né­ho je­din­ce té­hož dru­hu.
D) Py­ro­fyt je rost­li­na, je­jíž roz­ší­ře­ní je pod­po­ro­vá­no po­žá­ry.

Soutěžní otázka č. 13 - ba­ná­nov­ník
A) Ba­ná­ny ob­sa­hu­jí tryp­to­fan. Je­ho bi­o­lo­gic­ky vý­znam­ný de­ri­vát v lid­ském tě­le ov­liv­ňu­je na­še ná­la­dy. O ja­kou lát­ku se jed­ná? Na­piš je­jí tri­vi­ál­ní a sys­te­ma­tic­ký che­mic­ký ná­zev a vzo­rec.
B) Kte­ré stá­ty jsou hlav­ní­mi svě­to­vý­mi vý­voz­ci ba­ná­nů? Ná­po­vě­dou ti bu­dou ná­zvy je­jich nej­vyš­ších míst – Chim­bo­ra­zo, Cerro Chirripó, Pi­co Cris­to­bal Co­lon, Apo.
C) Jed­ním z nej­vět­ších ev­rop­ských pro­du­cen­tů ba­ná­nů je jed­na os­t­rov­ní ze­mě. Na tom­to os­t­ro­vě se na­ro­dil a stá­le zde ži­je re­ži­sér fil­mu „Se­ver­ní bla­ta“. O kte­rou ze­mi se jed­ná?
D) Po­kus se vy­svět­lit, proč je ba­ná­nov­ník ozna­čo­ván ja­ko „nej­vyš­ší trá­va svě­ta“.
E) Vy­hle­dej pů­vod slo­va ba­nán.
Správné odpovědi:
A) Triviální název – serotonin, systematický chemický název –
5-Hydroxytryptamin, vzorec – C10H12N2O
B) Ekvádor, Kostarika, Kolumbie, Filipíny
C) Island
D) Ba­ná­nov­ník ne­ní strom, ale by­li­na, je­li­kož je­ho sto­nek ne­ní dřev­na­tý. Tvo­ří ho ně­ko­lik (lis­to­vých) řa­pí­ků se­sku­pe­ných pev­ně u se­be. Do­sa­hu­je až 15 m.
E) Slovo banán pochází z arabského slova „banan“ = prst.

Soutěžní otázka č. 14 - čajovník
Ča­jov­ník je stá­le­ze­le­ná rost­li­na s lis­ty růz­né ve­li­kos­ti, bí­lý­mi kvě­ty.
A) Za­jí­ma­vos­tí je, že la­tin­ské ro­do­vé jmé­no ne­se ta­to rost­li­na po ro­dá­ku z Čech. Jak se ten­to je­zu­it­ský mi­si­o­nář, kte­rý pů­so­bil v 17. sto­le­tí na Fi­li­pí­nách, jme­no­val?
B) V ko­li­ka le­tech je ča­jov­ník při­pra­ven pro sběr líst­ků na čaj?
C) Jak se na­zý­vá úpra­va ča­je, kte­rá v růz­né mí­ře pro­vá­zí vý­ro­bu vět­ši­ny je­ho dru­hů?
D) Dí­ky kte­ré­mu an­g­lic­ké­mu pa­nov­ní­ko­vi s cho­tí zís­ka­la An­g­lie lás­ku k pi­tí ča­je?
E) Ob­jas­ni dva zá­klad­ní vý­zna­my slo­va čaj.
F) Od­kud po­chá­zí nej­kva­lit­něj­ší a nej­draž­ší čaj?
Správné odpovědi:
A) Oním mi­si­o­ná­řem byl Ge­org Jo­se­ph Ka­mel, br­něn­ský ro­dák.
B) Ča­jo­vé líst­ky se sklí­ze­jí z rost­lin při­bliž­ně čty­ři až šest let sta­rých.
C) Jed­ná se o fer­men­ta­ci.
D) An­g­lie zís­ka­la lás­ku k ča­ji dí­ky krá­li Kar­lu II. a je­ho por­tu­gal­ské cho­ti Ka­te­ři­ně z Bra­gan­zy.
E) Slo­vo čaj pů­vod­ně ozna­ču­je ná­poj, kte­rý se při­pra­vu­je lou­ho­vá­ním líst­ků rost­li­ny ča­jov­ní­ku v hor­ké vo­dě, poz­dě­ji se slo­vo za­ča­lo po­u­ží­vat pro veš­ke­ré ná­le­vy, zá­pa­ry a od­va­ry z by­lin, pří­pad­ně z ovo­ce.
F) Nej­kva­lit­něj­ší a nej­draž­ší čaj po­chá­zí z ob­las­ti ko­lem měs­ta Dár­d­ži­ling, le­ží­cí­cho v Zá­pad­ním Ben­gál­sku.

Soutěžní otázka č. 15 - tou­leň
A) Je­den z kul­ti­va­rů toul­ně do­stal ná­zev pod­le ži­vo­či­cha s mo­no­ku­lár­ním vi­dě­ním. Proč?
B) Ně­kte­ré čás­ti toulně se kon­zu­mu­jí. Na­piš, kte­ré čás­ti to jsou a kdy se sbí­ra­jí.
C) V ja­kých ob­las­tech svě­ta je tou­leň srd­či­tá pů­vod­ní? Ná­po­vě­dou ti bu­de ty­pic­ký po­krm da­né ze­mě či re­gi­o­nu:
a) pas­ta mi­so (zkva­še­ná rý­že, obi­lí a sójo­vé bo­by)
b) ča­pá­tí (mouč­né plac­ky)
c) ko­ku­ma­mu­su (zá­ku­sek ze slad­kých bram­bor)
d) Ni­an Gao (no­vo­roč­ní dort - lep­ka­vá rý­že, cukr, kašta­ny a lo­to­so­vé lis­ty)
e) cam­pa (směs mou­ky, pra­že­ných zrn ječ­me­ne, ja­čí­ho mlé­ka, so­li a ča­je)
Správné odpovědi:
A) Kultivar „Chameleon“, protože má pestře zbarvené listy od žluté do červené, které mění svou barvu po celý rok.
B) Jedlé jsou mladé výhonky a mladé listy sklízené na jaře, konzumují se syrové nebo vařené.
C)  a) Japonsko, b) Indie, c) Korea, d) Čína, e) Tibet

Soutěžní otázka č. 16 - pačuli
Pačuli je výrazná aromatická bylina náležící do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Její domovinou je Malajsie. Dnes pa­ču­li ros­te pře­de­vším na Fi­li­pí­nách, v In­dii a na Srí Lan­ce.
A) Charakterizuj lodyhu pačuli, jež je typická pro celou čeleď hluchavkovitých.
B) Pačuli je vzhledem podobná jedné z nejoblíbenějších léčivých bylin, jež přináší uklidnění a zdravý spánek. Které? Najdi alespoň jeden stejný a rozdílný účinek těchto bylin.
C) Olej z pačuli a víno mají jednu společnou vlastnost. Jakou?
D) Vůně pačuli pronikla na britské ostrovy z Indie zajímavým způsobem. Pokus se vysvětlit jak (nápověda – šátky).
Správné odpovědi:
A) Pa­ču­li má čtyřhran­nou du­tou lo­dy­hu po­rostlou vej­či­tý­mi lis­ty.
B) Vzhle­dem je pa­ču­li po­dob­ná me­duňce lé­kař­ské. Spo­leč­ným účin­kem těch­to by­lin je bla­ho­dár­ný vliv na lid­skou psy­chi­ku a trá­ve­ní. Pa­ču­li na roz­díl od me­duňky pů­so­bí afro­di­zi­a­kál­ně a zlep­šu­je kon­cen­t­ra­ci.
C) Kva­li­ta a ce­na ole­je z pa­ču­li, stej­ně tak ja­ko kva­li­ta a ce­na ví­na, ros­te pří­mo úměr­ně s léty. Čím star­ší olej, tím vyš­ší kva­li­ta, ale i ce­na.
D) Vů­ně pa­ču­li pro­nik­la na brit­ské os­t­ro­vy dí­ky bo­ha­tě zdo­be­ným kaš­mí­ro­vým šát­kům z In­die, kte­ré by­ly na­puš­tě­ny je­jí těž­kou až dře­vi­tou vů­ní. Si­li­ce pa­ču­li chrá­ni­ly tka­ni­ny před na­pa­de­ním mů­ra­mi a mo­ly.

Soutěžní otázka č. 17 - cit­ro­no­vá a česne­ko­vá trá­va
A) Na­piš, kte­ré svě­ta­dí­ly jsou v sou­čas­né do­bě nej­vět­ší­mi pěs­ti­te­li cit­ro­no­vé trá­vy. Ná­po­vě­dou ti bu­de olym­pij­ská vlaj­ka. Kaž­dý svě­ta­díl spoj s bar­vou olym­pij­ské­ho kru­hu. V „mod­rém kru­hu“ se ci­t­ro­no­vá trá­va ne­pěs­tu­je.
B) Zku­še­nos­ti s pěs­to­vá­ním ci­t­ro­no­vé trá­vy mě­li i dva sta­ro­vě­ké ná­ro­dy. Po­jme­nuj je. Ná­po­vě­dou ti bu­dou ty­to in­for­ma­ce:
  1) ja­ko prv­ní roz­luš­til písmo to­ho­to ná­ro­da Je­an-François Cham­pol­li­on,
  2) ob­rá­zek vlaj­ky dru­hé­ho ná­ro­da.
C) Čas­tá kon­zu­ma­ce česne­ko­vé „trá­vy“ ve­de ke sní­že­ní čin­nos­ti jed­né en­do­krin­ní žlá­zy. O kte­rou žlá­zu jde? Ta­to žlá­za pro svou správ­nou funk­ci po­tře­bu­je pr­vek s pro­to­no­vým čís­lem Z=53.
Správné odpovědi:
A) Nej­vět­ší­mi pěs­ti­te­li ci­t­ro­no­vé trá­vy jsou Asie (žlu­tá), Af­ri­ka (čer­ná), Aus­trá­lie a Oce­á­nie (ze­le­ná), Ame­ri­ka (čer­ve­ná).
B) Jed­ná se o sta­ro­vě­ký Egypt a Řím.
C) Čas­tá kon­zu­ma­ce česne­ko­vé trá­vy ve­de ke sní­že­ní čin­nos­ti štít­né žlá­zy.

Soutěžní otázka č. 18 - kolokázie
A) Hlí­zy ko­lo­ká­zie jsou ne­díl­nou sou­čás­tí jí­del­níč­ku oby­va­tel Ha­va­je. Tvým úko­lem je zjis­tit, kte­rý mo­ře­pla­vec se „za­slou­žil“ o in­tro­duk­ci ko­lo­ká­zie na Ha­vaj­ské os­t­ro­vy. Vy­svět­li po­jem in­tro­duk­ce.
B) Ko­lo­ká­zie je zná­má i pod ná­zvem „slo­ní uši“. Jak k to­mu­to ozna­če­ní při­šla?
C) Hlí­zy a lis­ty ko­lo­ká­zie se před kon­zu­ma­cí mu­sí vždy te­pel­ně upra­vit. Zjis­ti, kte­rá che­mic­ká lát­ka způ­so­bu­je je­jich to­xi­ci­tu v sy­ro­vém sta­vu. Na­piš je­jí ná­zev a vzo­rec (ná­po­vě­da: jed­ná se o sůl di­kar­bo­xy­lo­vé ky­se­li­ny, jež tvo­ří jeh­lič­ko­vi­té krys­ta­ly).
D) Vy­luš­ti kří­žov­ku. V ta­jen­ce je ukryt ná­zev hlí­zy ko­lo­ká­zie jed­lé. Za­dá­ní kří­žov­ky na­lez­neš zde.
Správné odpovědi:
A) Hlí­zy ko­lo­ká­zie při­ve­zl na Ha­vaj­ské os­t­ro­vy mo­ře­pla­vec Ja­mes Co­ok. In­tro­duk­ce před­sta­vu­je z bi­o­lo­gic­ké­ho a eko­lo­gic­ké­ho hle­dis­ka vy­sa­ze­ní dru­hu na mís­to mi­mo je­ho pů­vod­ní are­ál výsky­tu.
B) Ko­lo­k­zie je zná­má i pod ná­zvem " slo­ní uši ", kte­rý zís­ka­la dí­ky svým vel­kým, slo­ním uším tva­ro­vě po­dob­ným lis­tům.
C) Šťa­ve­lan vá­pe­na­tý – CaC2O4 .
D) Hlí­za ko­lo­ká­zie se na­zý­vá ta­ro.

Zakončení soutěže v Sherwoodu
V le­toš­ním šes­tém roč­ní­ku bo­ta­nic­ké sou­tě­že v Sherwo­o­du ne­by­lo mož­né sta­no­vit je­di­né­ho ví­tě­ze, je­li­kož bez ztrá­ty bo­du do­běh­lo do cí­le ně­ko­lik žá­ků. Všich­ni úspěš­ní ře­ši­te­lé ab­sol­vo­va­li za od­mě­nu vý­let do Tep­lic, čás­teč­ně hra­ze­ný Na­dač­ním fon­dem. Ti, kte­ří se ne­moh­li z váž­ných dů­vo­dů ex­kur­ze zú­čast­nit, če­ka­la ce­na v po­do­bě kniž­ní po­u­káz­ky.
V tep­lic­kém gym­ná­ziu jsme ob­di­vo­va­li škol­ní zoo i škol­ní skle­ník s ob­řím akvá­ri­em. Dík za po­byt na spřá­te­le­ném gym­ná­ziu pat­ří ko­le­go­vi To­máši Sed­lá­ko­vi a ře­di­te­li Zdeňku Berg­ma­no­vi. Bě­hem ná­vštěvy jsme si ovšem pro­hléd­li i Tep­li­ce, nej­star­ší lá­zeňské měs­to v Če­chách, a ro­mán­skou ex­po­zi­ci tep­lic­ké­ho mu­zea, umís­tě­nou v pro­sto­rách bý­va­lé­ho kláš­te­ra, kte­rý za­lo­ži­la Ju­di­ta Duryn­ská, man­žel­ka dru­hé­ho čes­ké­ho krá­le, zná­má ja­ko me­ce­náš­ka stav­by praž­ské­ho ka­men­né­ho mos­tu. Na­vští­vi­li jsme rov­něž je­di­nou bo­ta­nic­kou za­hra­du v Ús­tec­kém kra­ji. Plá­nu­je­me, že z ná­vštěvy v Tep­li­cích uči­ní­me kaž­do­roč­ní ak­ci.
Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora
adresa školy: Jaselská 932
telefon: +420 327 516 910
fax: +420 327 514 578
e-mail: info@gymkh.eu
ředitel: RNDr. Vladislav Slavíček