Vložil(a)
2.12.2013 15:43 

V sed­mé sou­těž­ní otáz­ce před­sta­ví­me zá­stup­ce cyk­a­sů. Me­zi nej­ob­lí­be­něj­ší, běž­ně v čes­kých kvě­ti­nář­stvích do­stup­né dru­hy, pat­ří cyk­as ja­pon­ský (Cyk­as re­vo­lu­ta) a keják otrub­na­tý (Za­mia fur­fu­ra­cea). Obě rost­li­ny jsou chrá­ně­né.                                                                                                                                                                                                                                            

Cyk­a­sy (Cyca­do­p­si­da) jsou chrá­ně­né na­ho­se­men­né rost­li­ny, kte­ré pat­ří me­zi nej­star­ší ži­vé or­ga­nismy na svě­tě. Cyk­a­sy kdy­si do­mi­no­va­ly v rost­lin­né ří­ši po­dob­ně ja­ko di­no­sau­ři v ří­ši ži­vo­čiš­né a spo­lu s ni­mi ta­ké vět­ši­na vy­hy­nu­la na kon­ci dru­ho­hor. Vy­zna­ču­jí se řa­dou ar­chaic­kých rysů a jsou pro­to po­va­žo­vá­ny za ži­vou­cí fo­sí­lie.

Cyk­as ja­pon­ský po­chá­zí z již­ní­ho Ja­pon­ska. Ros­te na sva­zích s vá­pen­co­vým pod­kla­dem, pl­ně vy­sta­ven slun­ci. Z dře­ně kme­nů se vy­rá­bí mou­ka na chléb a ta­ké sá­go, dří­ve zná­má sou­část po­lé­vek, do­kon­ce se kon­zu­mu­jí lis­ty a řa­pí­ky ja­ko chut­ná ze­le­ni­na a plo­dy se kan­du­jí. Čás­ti cyk­a­sů jsou ovšem je­do­va­té a před kon­zu­ma­cí mu­sí být spe­ci­ál­ně proprá­ny a dá­le upra­ve­ny. To pla­tí i pro keják otrub­na­tý, kte­rý po­chá­zí z ji­ho­vý­cho­du me­xic­ké­ho stá­tu Ve­ra­cruz. Ros­te na pří­mém slun­ci, ob­vykle na vá­pen­co­vých úte­sech. Obě rost­li­ny ma­jí roz­dě­lená po­hla­ví, ros­tou na nich buď sam­čí, ne­bo sa­mi­čí šiš­ti­ce. U obou rost­lin je opylo­vá­ní v pří­ro­dě vá­zá­no na spe­ci­fic­ký druh hmy­zu. Pro cyk­a­sy jsou ty­pic­ké křeh­ké ko­rá­lo­vi­té ko­ře­ny, kte­ré jsou stá­lým útva­rem vy­tvá­ře­ným v sym­bióze se si­ni­ce­mi.

Cyk­a­sy – otáz­ka č. 7
A) Jsou cyk­a­sy rost­li­ny jed­no­do­mé či dvou­do­mé?
B) Kte­rý pr­vek, po­třeb­ný pro růst na mís­tech s mi­ni­mem ži­vin, zís­ká­va­jí cyk­a­sy ze vzdu­chu pro­střed­nic­tvím si­nic?
C) Vy­ho­vu­je cyk­a­sům pod­lo­ží ky­se­lé ne­bo zá­sa­di­té?

Kap­ra­di­ny – od­po­věď na otáz­ku č. 6
A) hyd­rofóbnost
B) ne­ma­jí, je­jich vze­zře­ní se znač­ně li­ší
C) ve vo­dě: Micro­so­ri­um ne­bo mar­sil­ka; epi­fyt: pa­rož­natka a mno­ho dal­ších, např. sle­zi­ník, da­vá­lie

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová