Vložil(a)
21.10.2013 16:24 

Šá­chor pa­pí­ro­dár­ný (Cyperus pa­py­rus) po­chá­zí z Af­ri­ky. Če­leď šá­cho­ro­vi­tých (Cypera­ce­ae) čí­tá ví­ce než 600 dru­hů. Šá­chor ná­le­ží k nej­star­ším kultur­ním rost­li­nám vů­bec. Z dře­ně je­ho ston­ků při­pra­vo­va­li sta­ří Egyp­ťa­né pa­pír již před 5000 le­ty. Kdo ví, zda by se nám za­cho­va­lo to­lik pí­sem­ných zpráv o sta­ro­vě­ku, kdy­by ne­by­lo šá­cho­ru.                                                                                                

Egypt­ský ná­zev pa-p-irus zna­me­ná "le­ží­cí u ře­ky". Z pa­py­ru se krom pa­pí­ru vy­rá­bě­lo i mno­ho dal­ších vě­cí, ja­ko ko­še, ro­ho­že, bo­ty, la­na ne­bo člu­ny. Jak ově­řil Thor Heyer­da­hl, kte­rý pře­plul roku 1970 v člu­nu po­sta­ve­ném z pa­py­ru At­lan­tik, umožňoval šá­chor sta­ro­vě­kým ná­ro­dům ces­to­vá­ní na vel­ké vzdá­le­nos­ti.
Šá­chor je tro­pic­ká ba­žin­ná rost­li­na vy­so­ká 2 až 5 m. Má mo­hut­ný od­de­nek, pla­zí­cí se v bahně. Ston­ky jsou tu­pě troj­hran­né, zce­la na­ho­ře s dešt­ní­ko­vi­tým cho­má­čem ten­kých ze­le­ných vět­vi­ček, ne­sou­cích kla­sy. Ze­le­né lis­ty ros­tou jen na ne­kve­tou­cích ston­cích a jsou trá­vo­vi­té. V kvě­ten­stvích se vy­sky­tu­jí pou­ze jem­né pod­půr­né lis­te­ny (viz obr.). Kvě­ty jsou ne­pa­tr­né, v ma­lých klás­cích, kte­ré tvo­ří kla­sy. Plo­dy jsou podlouh­lé, troj­hran­né, asi 1 mi­li­me­tr dlou­hé, su­še bla­ni­té.

 Šá­chor – otáz­ka č. 11
A) Ja­ké ná­rod­nos­ti je ces­to­va­tel Thor Heyer­da­hl a jak se jme­no­va­ly je­ho pa­py­ro­vé člu­ny?
B) Z ja­ké čás­ti rost­li­ny se vy­rá­běl pa­pír?
C) Šá­chor se v pří­ro­dě nej­čas­tě­ji roz­mno­žu­je ve­ge­ta­tiv­ně. Kte­rou čás­tí tě­la?

 Lí­či­dlo – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 3
A) Lí­či­dlo odo­lá­vá sa­ran­ča­tům dí­ky je­do­va­té mí­ze, po­žá­rům dí­ky oh­ni­vzdor­né­mu kme­ni, v němž se uklá­dá vel­ké množ­ství vo­dy.
B) Dvou­do­most je vlast­nost rost­lin, kte­ré ma­jí jed­no­po­hlav­né kvě­ty, z nichž na jed­né rost­li­ně jsou jen kvě­ty pes­t­í­ko­vé (sa­mi­čí), na dru­hé rost­li­ně jen kvě­ty praš­ní­ko­vé (sam­čí), na­pří­klad chmel, vr­ba, jme­lí, kopři­va.
C) hro­zen
D) Ar­gen­ti­na a Uru­guay

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová