Týden za školou s fyzikou
6
28
Vložil(a)
28.6.2012 14:18
VHS Kutná Hora
Úvodem našeho Týdnu za školou byla exkurze do úpravny vody v Kutné Hoře. VHS Kutná Hora upravuje pitnou vodu pro Kutnou Horu a přilehlé obce. Nynější zdroj vody pro úpravnu je přehradní vodárenská nádrž Vrchlice. Naše exkurze začala podrobnou prezentací a následovala prohlídka nádrží, kde se voda čistí a dalších prostor v úpravně. A jelikož byl dnešní den věnovaný pitné vodě a jejím zdrojům, vydali jsme se k jednomu z historicky prvních zdrojů pitné vody pro naše město Svatovojtěšskému prameni.
Exkurze do sázavské sklárny
V úterý 26.6.2012 jsme se autobusem vydali na exkurzi do skláren v Sázavě. Hned na úvod jsme se šli podívat do provozu této společnosti jménem Kavalierglass, a.s. Po závodu nás provázela paní průvodkyně, která nám řekla o sklárnách mnoho zajímavých informací, např. roční obrat společnosti, který činí přibližně 2 mld. korun, a že zakázky mají po celém světě.
Nejprve jsme se podívali na ruční foukání skla, u něhož se střídali 3 skláři. Tento proces byl pro mnohé z nás tím nejzajímavějším, co jsme zde mohli vidět. Poté jsme se šli podívat na strojní výrobu skla, kde nás nepříjemně zaskočil velký hluk.
Po prohlídce provozu jsme se podívali do výstavní síně sklárny, kde nás paní průvodkyně velmi podrobně informovala o historii této společnosti. Také jsme si prohlédli největší skvosty ze skla, které zde byly vyrobeny. Nejvíce nás zaujala obrovská skleněná láhev o objemu 300 litrů.
http://www.kavalier.cz/cz/sekce/14-produkty.html,http://www.kavalier.cz/cz/sekce/13-vyroba.html
Pivovar Nymburk
Suroviny na výrobu piva:
Na výrobu piva je potřeba voda, ječmen, chmel a také kvasinky.
Biochemicképrocesy uvnitř sladu:HTML
Pivo jako každý alkoholický nápoj obsahuje alkohol. S tím nám pomohou kvasinky. Stačí jim nějaký cukr. Buhužel jediný cukr který se nachází v ječmenu, je škrob a z něj zkrátka alkohol neuděláme. Proto potřebujeme tyto složité cukry přeměnit na slad který je obohacen o enzymy (urychlují chemické přeměny v živých buňkách). Toho docílíme sladováním. Za prvé, ječmen máčíme 2 dny a střídáme vzduch a vodu vždy po 12ti hodinách. (aby se nám ječmen „neutopil“) Ječmen usušíme. Teplota sušení se postupně zvyšuje z 35°C na 50°C, 60°C a nakonec 80°C. Následně ječmen necháme klíčit. Tento proces se provádí ve sladovně. Ječmen rozložíme na podlahu do vrstvy 10-15 cm. Proces trvá tak dlouho dokud kořínek (střelka) nedosáhne velikosti ¾ zrna. Nyní už jsou v zrnech ty správné enzymy. Teď oddělíme kořínky od zrn (kořínky obsahují tuk který by mohl pivo znehodnotit) a ječmen je již připraven na výrobu piva.
Kvasinky a jejich význam v pivě:
Kvasinky přeměňují cukry ve sladu na alkohol, tento proces se nazývá kvašení.
Pitelnost českého piva:
Charakteristika českého piva je to, že když se ho člověk napije, má hned chuť na další, další…… Je to ale docela zajímavé, protože takovou vlastnost má jen české pivo.
Zrání piva a jeho stupňovitost:
10° pivo zraje v sudech při teplotě 2–3 Co, které leží ve sklepě 21 dní, 11° 45 dní, 12° 55 dní
a exportní 90 dní.
Stupňovitost piva udává koncentraci rozpuštěných látek ze sladu v uvařené mladině před zakvašením. Říká, kolik bylo při vaření použito sladu a kolik zkvasitelného extraktu mladina obsahuje. Při hlavním kvašení kvasinky přeměňují zkvasitelné cukry na alkohol, oxid uhličitý a energii.
Výroba nealkoholického piva:
Suroviny na výrobu nealkoholického piva jsou stejné, pouze se zkrátí doba kvašení. Doba kvašení nealkoholického piva je 6 – 10 dnů.
Závislost na alkoholu a její důsledky:
Alkohol je sice ve velmi malém množství zdravý, a podporuje činost různých orgánů v lidském těle, ale je také návykový. Pokud je konzumován ve velkém množství, je škodlivý.
Něco z historie pivovaru
Nechal ho vystavět Jan Lucemburský. V pivovaru žil světoznámý spisovatel Bohumil Hrabal a připomíná ho deska s jeho slovy:
.. Já žádnou desku nechci,
ale když, tak jen ve výšce
kam čůrají psi…
Marie Matějková, Eliška Moravcová, Simona Havlovicová (V1A)
Národní zemědělské muzeum Čáslav
Nově vybudovaná expozice Dřinu strojům? Dřinu strojům! v kontextu s významnými českými i světovými událostmi je prezentován na pozadí rozvoje celé společnosti vývoj nejen zemědělské techniky, respektive vývoj využívání energie v oblasti pohonu strojů. Hlavní linii tvoří dějiny zemědělského strojnictví, vedlejší pak dějiny podnikání ve strojnictví zemědělském, které v každém časovém období reprezentují česká jména a významné české firmy.
Historické traktory - ucelený přehled traktorů a zemědělských parních strojů, převážně z první poloviny 20.století.
Sklízecí mlátičky - prezentace sklízecích mlátiček (kombajnů), používaných v zemědělství. Stabilní motory - v depozitáři stabilních motorů uvidí návštěvníci množství exponátů řady světových výrobců. Návštěvník zde může obdivovat různorodost konstrukcí, technické zpracování i zdařilá estetická provedení práce našich předků.
Obilní mlátičky - expozice představuje systémy strojů pro mlácení obilí, jež měly vliv i na pozdější vznik kombajnů. Zachycuje vývoj v mlácení od cepů ručních a mechanických, přes jednoduché mlátičky až po dokonalejší mlátičky čistící.
Nejzajímavější exponáty?
Stabilní motor, který byl zapůjčen do filmu Na samotě u lesa a parní válec z filmu Hej rup.
Viděli jsme traktory značek: John Deere, Lanz, Oliver, Deutz, McCormick, Vevey a Man, Zetor, Škoda a Svoboda. Také dva parní traktory se jmény Přemysl a Libuše.
A na jaké pohonné látky tyto stroje byly? Benzín, Nafta, Dynalkol
Co to byl dynalkol? Dříve používaná pohonná látka složená z benzínu, benzenu a etylalkoholu.
Mohli jsme si vyzkoušet žentour, a nebo vypumpovat vodu a roztočit zmenšenou repliku mlýnského kola. Žentour je historické pohonné zařízení. Koně, občas i lidé, chodili do kola zapřažení za žentourovou tyč a pomocí převodů poháněli stroj, který usnadňoval lidem práci. Zde v Kutné Hoře byl žentour používán v době, kdy se těžilo stříbro.
Pospíšil, Al Sharua (V2A)