Vložil(a)
19.6.2012 12:11 

Letošní rok proběhl druhý ročník projektu FIRMA. Byl to poslední projekt a svou náročností představoval vrchol tvořivého myšlení všech studentů, kteří se do něj přihlásili. Při zakládání firmy museli zpracovat množství dokumentů, které jsou k tomu potřebné – výpisy z rejstříku trestů, čestné prohlášení a notářsky ověřené podpisové vzory budoucích jednatelů společnosti, společenskou smlouvu ověřenou notářem, založit bankovní účet pro účely složení základního kapitálu atd.

Celého projektu se zúčastnilo 12 firem, což čítalo 47 studentů ze všech tříd druhých ročníků a sexty. Prezentace to byly zajímavé, některé firmy uspěly i s žádostí o investici – Firma Agentura tichých úst s.r.o. s detektivní agenturou, CAR'S GUIDE s.r.o  se samo dojíždějícím automobilem, MAIK Design, s.r.o   s nabídkou designu interiérů, Saccharon,a.s., XYZ s.r.o., K-Port,s.r.o. Co do úspěšnosti, nejvíce tvořivých nápadů a založených firem měla třída V6A

Jak to viděli samotní účastníci tohoto projektu?

Základy společenských věd jsou předmětem, který si doslova libuje v projektech. A to je dobře, nutí studenta k iniciativě skoro jako žádný jiný. My, sextáni a druháci, jsme letos absolvovali projekty tři. Poslední a dobrovolný Projekt firma byl pro mě jednoznačně nejzajímavějším ze všech. Proč? Mělo to spád. Na poslední chvíli se do něj s vidinou kreditů přihlašovali zoufalí čtyřkaři i naivní zvědavci, kteří jen matně tušili, co je čeká.

Rozhodně to nebyl poklidný týden, zvláště máte-li stále zažitý onen ne pouze studentský zvyk nechávat všechno na poslední chvíli. Čtrnáct dní před termínem odevzdání vlastních podnikatelských záměrů jsme počali opatrně zjišťovat, co práce je vlastně před námi, týden před ním už jsme opravdu začali. A práce to byla usilovná, byť s odstupem vypadá všechno mnohem jednodušeji. Naším úkolem bylo přijít s převratným, ekonomicky efektivním nápadem, sepsat kompletní podnikatelský záměr a ve jménu veškeré byrokracie oběhnout pár úřadů. Z čehož vyplývá poučení, že založení firmy je umění administrativy. A tak jsme počali horlivě vyplňovat daňová přiznání, výpisy z trestních rejstříků a sociální pojištění. Většinou právně nezpůsobilí nezletilci s fiktivními tituly se tak zapisovali do obchodního rejstříku jako erudovaní manažeři a jednatelé.

Následovala prezentace podniku před investorem, bez jehož prostředků by firma nevznikla. Ten požadoval realistickou ekonomickou rozvahu podniku, uvědomělost společníků a znalost konkurence, kterou není radno podceňovat. Dobrý nápad nestačí. Jedním z investorů byl pan Dušan Lapáček, majitel kutnohorské reklamní agentury Lepor, jenž studenty podpořil, ale nijak nešetřil. Druhým byl pan profesor Zdeněk Maňák. Jeho stálé aplikování „obyčejného selského rozumu“ odhalilo podstatné nedomyšlenosti a vracelo trilionové představy studentů zpátky na zem. Investor má právo dávat otázky a klást si podmínky. Firma bez inzerce, financí, dlouhého papírování a bez lidí s jasnou vizí je firma bez budoucnosti, což si teď uvědomujeme i my.

Kontakt s člověkem z praxe, a dokonce s praxí samotnou, je rozhodně zkušenost, kterou v budoucnu mnozí z nás ocení. Je zde totiž reálná možnost, že se sami vydáme cestou podnikatele, přičemž už víme, kam s čím jít a kde co hledat. Především jsme však získali dobrou teoretickou představu o tom, co všechno předchází opravdovému podnikatelskému úspěchu. A to se neztratí.

Karolína Lipská, V6A

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie:

Umístění: Blogs Maňák