Vyhledávač

  
Loading

Články

Soutěž v Sherwoodu – otázka č. 13

3 5

Vložil(a)
5.3.2012 13:42  RssIcon

Dal­ší sou­těž­ní rost­li­nou je ba­ná­nov­ník. Rod Musa za­hr­nu­je jak dru­hy vel­ké jen ně­ko­lik de­sí­tek cen­ti­me­t­rů, tak dru­hy ná­le­ží­cí svým vzrůs­tem 7 až 15 m k nej­vyš­ším by­li­nám svě­ta. Ba­ná­nov­ník má pů­vod v ob­las­ti me­zi In­dií, os­t­ro­vy Me­la­nésie a No­vou Gui­ne­ou. Je­ho plo­dy - ba­ná­ny - jsou žá­da­nou ko­mo­di­tou.

V budd­his­mu sym­bo­li­zu­jí ba­ná­nov­ní­ky křeh­kost a ne­stá­lost vě­cí, pro­to­že rost­li­ny po do­zrá­ní plo­dů hy­nou. Prv­ní umě­le vy­sa­ze­ný "sad" se ob­je­vu­je ko­lem roku 200 n. l. v Čí­ně. Ba­ná­ny se pak bě­hem sta­le­tí ší­ři­ly po ce­lé tro­pic­ké Asii a Af­ri­ce. V ro­ce 1502 by­ly por­tu­gal­ský­mi ko­lo­nis­ty pře­ve­ze­ny do Ka­ri­bi­ku a střed­ní Ame­ri­ky. V sou­čas­né do­bě do­sa­hu­je roč­ní pro­duk­ce dvou vel­kých se­ve­ro­a­me­ric­kých spo­leč­nos­tí Do­le a Chiqui­ta ko­lem 40 mi­li­o­nů tun ba­ná­nů. V roz­vo­jo­vých ze­mích tvo­ří ba­ná­ny zá­klad­ní slož­ku po­tra­vy. Ne ovšem na­še zná­mé „ovoc­né“ ba­ná­ny, ný­brž ba­ná­ny „ze­le­ni­no­vé“. Ty ma­jí vět­ší množ­ství škro­bu, jsou ze­le­né a sy­ro­vé se ne­da­jí téměř jíst, ne­boť ob­sa­hu­jí vel­ké množ­ství ta­ni­nu, tak­že chut­na­jí trp­ce. Je­jich trp­kost se ztrá­cí po te­pel­né úpra­vě. Da­jí se sma­žit, va­řit i péct. V pod­sta­tě na­hra­zu­jí na­še bram­bo­ry. Vy­rá­bí se z nich ba­ná­no­vá mou­ka, ke­čup, a do­kon­ce se z nich va­ří ba­ná­no­vé pi­vo ne­bo desti­lu­je ba­ná­no­vý gin. Pod­le od­ha­dů dnes zá­vi­sí na ba­ná­nech asi půl mi­li­ar­dy li­dí v Asii a v Af­ri­ce, kde se z ba­ná­nov­ní­ku vy­u­ží­vá téměř všech­no. Lis­ty se po­krý­va­jí stře­chy pří­byt­ků, vy­rá­bě­jí se z nich bar­vi­va, kos­me­ti­ka, dešt­ní­ky a je­jich vlák­na (aba­ka) se vy­u­ží­va­jí pro vý­ro­bu tex­ti­lií. Ba­ná­ny ob­sa­hu­jí pro­tei­no­gen­ní ami­no­ky­se­li­nu tryp­to­fan, kte­rou lid­ské tě­lo do­ká­že pře­mě­nit na hor­mon ra­dos­ti a dob­ré ná­la­dy. Pro­to vět­ši­na li­dí tr­pí­cí de­pre­sí po­ci­ťu­je ihned po po­ži­tí ba­ná­nu zlep­še­ní. Vi­ta­mí­ny B6, B12 po­má­ha­jí li­dem za­se ome­zit kou­ře­ní, je­li­kož po­tla­ču­jí po­tře­bu ni­ko­ti­nu. Ba­ná­ny ob­sa­hu­jí vel­ké množ­ství dras­lí­ku (ochra­na srd­ce), so­dí­ku, váp­ní­ku a hoř­čí­ku (mír­ní kře­če, bo­les­ti hla­vy, po­si­lu­je sva­ly), upra­vu­jí čin­nost trá­vi­cí­ho trak­tu a re­gu­lu­jí nad­váhu. Jíst ba­ná­ny se pros­tě vy­pla­tí .

Ba­ná­nov­ník – otáz­ka č. 13
A) Ba­ná­ny ob­sa­hu­jí tryp­to­fan. Je­ho bi­o­lo­gic­ky vý­znam­ným de­ri­vá­tem v lid­ském tě­le je che­mic­ká lát­ka, kte­rá ovlivňuje na­še ná­la­dy. O ja­kou lát­ku se jed­ná? Na­piš je­jí tri­vi­ál­ní a sys­te­ma­tic­ký che­mic­ký ná­zev a vzo­rec.
B) Ba­ná­ny ma­jí svůj pů­vod v Asii. Bě­hem zá­moř­ských ob­je­vů se roz­ší­ři­ly do všech tep­lých ob­las­tí svě­ta. Kte­ré stá­ty jsou hlav­ní­mi svě­to­vý­mi vý­voz­ci ba­ná­nů? Ná­po­vě­dou ti kro­mě ma­py bu­dou ná­zvy je­jich nej­vyš­ších míst – Chim­bo­ra­zo (6310 m n. m.), Cerro Chirripó (3820 m n. m.), Pi­co Cris­to­bal Co­lon (5775 m n. m.), Apo (2954m n. m.).
C) Pěs­to­vá­ní ba­ná­nů v sou­čas­nos­ti ne­ní jen zá­le­ži­tos­tí tro­pů. Jed­ním z nej­vět­ších ev­rop­ských pro­du­cen­tů ba­ná­nů je jed­na os­t­rov­ní ze­mě. Na tom­to os­t­ro­vě se na­ro­dil a stá­le zde ži­je re­ži­sér fil­mu „Se­ver­ní bla­ta“. O kte­rou ze­mi se jed­ná?
D) Po­kus se vy­svět­lit, proč je ba­ná­nov­ník ozna­čo­ván ja­ko „nej­vyš­ší trá­va svě­ta“.
E) Vy­hle­dej pů­vod slo­va ba­nán.

Císt – správné odpovědi – otázka č. 12
A) Iz­ra­el, Li­ba­non, Sý­rie, Egypt
B) Cís­ty jsou ozna­čo­vá­ny ja­ko „skal­ní rů­že“, pro­to­že ma­jí 4 až 6 cm vel­ké kvě­ty, a dí­ky šká­le bí­lé až rů­žo­vé bar­vy tak při­po­mí­na­jí v do­bě kvě­tu šíp­ko­vé ke­ře. V pří­ro­dě ros­tou v po­dob­ných ve­ge­tač­ních for­ma­cích ja­ko rů­že šíp­ko­vá.
C) Ci­zospraš­nost (alo­ga­mie) – opy­le­ní py­lem z ji­né­ho kvě­tu. Ge­i­to­no­ga­mie – opy­le­ní py­lem z ji­né­ho kvě­tu té­hož rost­lin­né­ho je­din­ce a xe­no­ga­mie – opy­le­ní py­lem z kvě­tu ji­né­ho rost­lin­né­ho je­din­ce té­hož dru­hu.
D) Py­ro­fyt je rost­li­na, je­jíž roz­ší­ře­ní je pod­po­ro­vá­no po­žá­ry.

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 12: Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Vi­lém Dě­dek C2B, Jo­sef Me­lich C2A, Bar­bo­ra Hud­co­vá C2B, Bar­bo­ra Lo­se­nic­ká C2A, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Mar­ké­ta Ha­vrán­ko­vá C2A, Da­niel Dvo­řák C2B, Mar­ti­na Ko­pec­ká C2A, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Pet­ra Ko­čov­ská C2A, Ha­na Víš­ko­vá C2B, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A

Tags: Sherwood
Kategorie: Biologie
Umístění: Blogs Parent Separator Olivová