Vložil(a)
12.12.2011 12:55 

Po­me­ran­čov­ní­ky by­ly sá­ze­ny a pěs­to­vá­ny v ba­by­lon­ských za­hra­dách a s ka­ra­va­na­mi se do­sta­ly nejdří­ve do In­die a od­tud by­ly pře­ve­ze­ny por­tu­gal­ský­mi mo­ře­plav­ci do Ev­ro­py. An­g­lic­ké slo­vo „oran­ge“ po­chá­zí z ná­zvu fran­couz­ské­ho měs­ta Oran­ge, kde se ve stře­do­vě­ku po­me­ran­če pěs­to­va­ly. Slo­vo po­me­ranč za­se po­chá­zí z in­dic­ké­ho slo­va „na­ra­yan“, což zna­me­ná vů­ně ze­vnitř. Stře­do­vě­ké před­chůd­ky­ně dneš­ních skle­ní­ků se ozna­čo­va­ly ja­ko tzv. oran­že­rie. Po­me­ran­čov­ní­ky či­li oran­žov­ní­ky a ci­t­ro­ny se tam pěs­to­va­ly v pře­kva­pi­vě vel­kém množ­ství, ne­boť ne­by­lo běž­né do­pra­vo­vat je z již­ních ze­mí ja­ko dnes. Po­me­ran­čov­ník pra­vý je v sou­čas­né do­bě nej­pěs­to­va­něj­ším ze všech ci­tru­sů. Je po­cho­pi­tel­né, že se je­ho pěs­to­vá­ní a šlech­tě­ní vě­nu­je mi­mo­řád­ná pé­če a ze zá­klad­ních dru­hů se vy­šlech­ti­ly snad ti­sí­ce od­růd, jež pře­ko­na­ly vý­cho­zí od­rů­dy no­vý­mi vy­ni­ka­jí­cí­mi vlast­nost­mi. Po­me­ran­če dě­lí­me na žlu­to­ma­sé, pu­peč­né, pig­men­to­va­né a cuk­ro­vé. Po­me­ran­čov­ní­ky ma­jí kva­lit­ní plo­dy jen teh­dy, pro­jdou-li ob­do­bím chla­du. Plo­dem je takřka ku­lo­vi­tá ne­bo mír­ně zploš­tě­lá bo­bu­le zva­ná hespe­ri­di­um. Za je­den rok se z jed­no­ho po­me­ran­čov­ní­ku mů­že skli­dit až 20 000 plo­dů.

A teď ně­co o plo­dech, jež nám jsou dů­věr­ně zná­mé:
Chce-li si na­pří­klad na po­me­ran­či po­chut­nat laik, jed­no­du­še si ho olou­pe a od­stra­ní pe­cičky. Bo­ta­nik to má znač­ně kom­pli­ko­va­něj­ší. Z hespe­ri­dia ne­od­st­raňuje ků­ru, ný­brž pe­ri­karp slo­že­ný ze si­lična­té­ho exo­kar­pu zva­né­ho fla­ve­do a hou­bo­vi­té­ho me­zo­kar­pu na­zýva­né­ho al­be­do. Do úst ne­vklá­dá strouž­ky, ný­brž klí­no­vi­tá se­me­ní­ko­vá pouz­d­ra – ne­bo chce­te-li seg­men­ty – vy­pl­ně­né vře­te­no­vi­tý­mi, ten­kostěn­ný­mi, slad­kou šťá­vu ob­sa­hu­jí­cí­mi váč­ky, tvo­ří­cí­mi duž­ni­nu ne­bo­li en­do­karp, jenž ob­klo­pu­je se­me­na umís­tě­ná na stře­do­úh­lé se­me­ni­ci a je kryt pro­sví­ta­vou jem­nou kar­pe­lár­ní mem­brá­nou. A to jsme to ješ­tě pro přehled­nost zjed­no­du­ši­li!
Plo­dy se po­u­ží­va­jí pře­váž­ně sy­ro­vé, ale ta­ké k pří­pra­vě za­va­ře­nin, kom­po­tů, si­ru­pů a ovoc­ných šťáv. Olej z po­me­ran­čo­vých kvě­tů se vy­u­ží­vá do ko­lín­ské vo­dy. Z 1kg kvě­tů se zís­ká­va­jí asi 4g to­ho­to ole­je. Po­me­ran­čo­vá ků­ra ob­sa­hu­je všech­ny aro­ma­tic­ké ci­tru­so­vé si­li­ce. Má ši­ro­ké po­u­ži­tí do slad­kých po­kr­mů, mouč­ní­ků a per­ní­ků. Ho­dí se i k ry­bám, do po­ma­zá­nek a k čín­ským po­kr­mům. Po­me­ranč ob­sa­hu­je ovoc­ný a hroz­no­vý cukr, 13 mi­ne­rál­ních lá­tek a 14 vi­ta­mi­nů, pře­de­vším vi­ta­min C, A a B1 (ti­a­min). Vi­ta­min C po­má­há vy­tvá­řet ko­lagen, kte­rý tvo­ří zá­klad zdra­vé po­kož­ky. Zá­ro­veň po­má­há tě­lu brá­nit se pro­ti bak­te­ri­ál­ním in­fek­cím. Plo­dy po­me­ran­čov­ní­ku se do­po­ru­ču­jí ja­ko uklidňují­cí pro­stře­dek při ner­vo­zi­tě a po­ru­chách spán­ku, při ne­chu­ten­ství, při re­kon­va­lescen­ci, ke zpo­ma­le­ní stár­nu­tí a bě­hem růstu a ta­ké při aro­ma­te­ra­pii.

Po­me­ran­čov­ník – otáz­ka č. 8
A) Ko­lik po­me­ran­čů je tře­ba sníst, abychom mě­li dost vi­ta­mí­nu C na ce­lý den? Ko­lik díl­ků mí­vá po­me­ranč?
B) Po­me­ran­če pu­peč­né jsou ně­čím spe­ci­fic­ké. V čem spo­čí­vá je­jich vý­ji­meč­nost?
C) Po­me­ran­čov­ník je plo­di­nou sub­tro­pů. Z ja­ké­ho dů­vo­du se mu ne­da­ří v tro­pech?
D) Ků­ra po­me­ran­če ob­sa­hu­je hoj­ně v prů­mys­lu vy­u­ží­va­nou che­mic­kou lát­ku ze sku­pi­ny po­ly­sa­cha­ri­dů. Ta­to lát­ka by­la po­pr­vé po­psá­na v ro­ce 1825. Po­zi­tiv­ně pů­so­bí na sni­žo­vá­ní hla­di­ny cho­leste­ro­lu v kr­vi. O kte­rou lát­ku se jed­ná?

Opun­cie a pi­tá­ja – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 7
A) Čer­vec je hmyz, kte­rý vy­sá­vá šťá­vu z opun­cie a zís­ká­vá se z něj bar­vi­vo, zva­né kar­mín, kte­ré se po­u­ží­vá ta­ké do nej­zná­měj­ší­ho ital­ské­ho ná­po­je cam­pa­ri. Jed­ním z ety­mo­logic­kých vý­kla­dů pro názvy mě­sí­ců čer­ven a čer­ve­nec je od­vo­ze­ní prá­vě od červ­ce (čer­ve­né bar­vi­vo a ob­do­bí sbě­ru červců).
B) Lu­ther Bur­bank vy­šlech­til bez­trn­né kul­ti­va­ry opun­cií. Při prá­ci ho za­chy­ti­la Fri­da Kah­lo.
C) No­pa­lo­vá mou­ka vý­raz­ně sni­žu­je vstře­bá­vá­ní tu­ků a cuk­rů v trá­vi­cím trak­tu, a pro­to ome­zu­je pří­jem ener­gie z po­tra­vin. Ob­sa­že­ná vlákni­na na­víc v ža­lud­ku na­bobt­ná a za­pl­ní jej, což ome­zí vy­sí­lá­ní sig­ná­lů hla­du do moz­ku.
D) Tě­lo opun­cie je na roz­díl od ji­ných kak­tu­sů slo­že­né z mno­ha na se­be na­va­zu­jí­cích člán­ků, nej­čas­tě­ji plo­chých. Vět­ši­na ostat­ních kak­tu­sů má ku­lo­vi­tá, vál­co­vi­tá ne­bo slou­povi­tá tě­la s vý­raz­ným cen­t­rál­ním člán­kem.
E) Oh­ni­vý drak je ná­zev pi­tá­ji v čín­šti­ně a ze­le­ný drak ve viet­namš­ti­ně. To­to ozna­če­ní si pi­tá­ja vy­slou­ži­la pro svůj ne­ob­vyk­lý vzhled (čer­ve­no-ze­le­ná barva a výskyt šu­pin).

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 7:
Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Jo­sef Me­lich C2A, Barbo­ra Hud­co­vá C2B, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Li­bu­še Ho­loub­ko­vá C2A, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Pav­la Kr­ti­lo­vá C2B, Mi­cha­e­la Do­hnál­ko­vá C2A, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A, Vi­lém Dě­dek C2B, Da­niel Dvo­řák C2B, Voj­těch Je­řá­bek V3A, Pet­ra Ko­čov­ská C2A

Trackback Tisk

Tags: Sherwood

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová