Vložil(a)
28.11.2011 14:10 

Prv­ní zmín­ka o opunciích pro Ev­ro­pa­ny po­chá­zí z roku 1515, kdy by­la na­le­ze­na na Hai­ti. Pro opun­cii je ty­pic­ký CAM cyk­lus. Ote­ví­rá prů­du­chy pou­ze v no­ci. Teh­dy do lis­tů pro­nik­ne CO₂ a na­vá­že se na ky­se­li­ny. Tak­to na­vá­za­ný CO₂ je ve dne vy­u­žit při fo­to­syn­té­ze, a to při za­vře­ných prů­du­ších. CAM (Cras­su­la­ce­a­n-A­ci­d-­Me­ta­bo­lism = ky­se­li­no­vý me­ta­bo­li­zmus tlus­ti­co­vi­tých) te­dy rost­li­ně umožňuje prů­běh fo­to­syn­té­zy s mi­ni­mál­ní­mi ztráta­mi vo­dy. Nad­zem­ní část opun­cie je tvo­ře­na zduž­na­tě­lý­mi člán­ky ston­ko­vé­ho pů­vo­du, na nichž jsou uspo­řá­dá­ny jed­not­li­vé are­o­ly. V těch bý­va­jí vět­ší tr­ny a mno­ho men­ších glo­chid se zpět­ný­mi háč­ky. So­li­ter­ní kvě­ty jsou střed­ně vel­ké, nej­čas­tě­ji žlu­té ne­bo v od­stí­nech čer­ve­né až fi­a­lo­vé. Plo­dy jsou po­měr­ně vel­ké, ob­sa­hu­jí po­čet­ná plo­chá se­me­na s tvr­dou slup­kou. By­ly jed­nou z hlav­ních sou­čás­tí jí­del­níč­ku již před­ko­lum­bov­ských in­di­án­ských ná­ro­dů. Hoj­ně je však kon­zu­mo­va­li (a dodnes kon­zu­mu­jí) i poz­děj­ší oby­va­te­lé Me­xi­ka a dal­ších ze­mí Se­ver­ní a Střed­ní Ame­ri­ky. Plod opun­cie se kon­zu­mu­je sy­ro­vý, ne­bo v po­do­bě džu­sů, ča­jů, al­ko­ho­lic­kých ná­po­jů, dže­mů, při­dá­vá se do cuk­ro­vi­nek, ta­ké se z něj vy­rá­bí te­ku­té sla­di­dlo. Ob­sa­hu­je vět­ši­nu dů­le­ži­tých ži­vin v ide­ál­ním po­mě­ru. Při­spí­vá k ome­ze­ní vstře­bá­vá­ní cuk­rů z po­tra­vy, a tím pří­z­ni­vě ovlivňuje hla­di­nu krev­ní glukózy. Zá­ro­veň po­má­há sní­žit hla­di­nu cho­leste­ro­lu a tri­gly­ce­ri­dů v kr­vi. Kos­me­tic­ké fir­my za­se vy­u­ží­va­jí je­ho vy­ni­ka­jí­cí hyd­ra­tač­ní a ochran­né vlast­nos­ti při vý­ro­bě kré­mů, šampónů, kon­di­ci­oné­rů a mý­del. Duž­na­té lis­ty se po od­stra­ně­ní tr­nů po­u­ží­va­jí ja­ko ze­le­ni­na a na­klá­da­jí se – tzv. no­pa­li­tos. Opun­cii lze vy­u­ží­vat ta­ké ja­ko pí­ci ne­bo zdroj ener­gie (vý­ro­ba bi­o­ply­nu a eta­no­lu). Ve Střed­ní Ame­ri­ce a v se­ver­ní Af­ri­ce jsou opun­cie pěs­to­vá­ny ja­ko pří­rod­ní plo­ty, vě­t­ro­la­my ne­bo jsou vy­u­ží­vá­ny pro­ti ero­zi.

Pi­tá­ja/pi­ta­ha­ja (pi­ta­ya, pi­ta­ha­ya, Hy­lo­ce­re­us un­da­tus)
Rost­li­ny ro­du Hy­lo­ce­re­us jsou kak­tu­sy pů­vo­dem ze Střed­ní Ame­ri­ky. Pěs­tu­jí se hlav­ně v Ni­ka­ra­gui, Čí­ně, Viet­na­mu, Me­xi­ku a v Iz­ra­e­li. Bez­ost­né ma­si­té plo­dy jsou bo­bu­le nej­čas­tě­ji ze­le­no-­rů­žo­vé bar­vy s jed­lou bí­lou duž­ni­nou po­dob­nou kiwi a ma­lý­mi jed­lý­mi čer­ný­mi pec­ka­mi. Duž­ni­na chut­ná mír­ně na­kys­le a je lehce aro­ma­tic­ká. Při­po­mí­ná směs an­greš­tů a vod­ní­ho me­lou­nu. Plo­dy pi­tá­ji, kte­ré se ta­ké ří­ká ja­ho­do­vá hruš­ka, ob­sa­hu­jí vi­ta­mín C, ka­ro­te­ny a že­le­zo, jsou níz­ko­ka­lo­ric­ké a je v nich vel­ké množ­ství vlákni­ny. Na Tcha­jwa­nu po­u­ží­va­jí di­a­be­ti­ci duž­ni­nu pi­tá­ji mís­to rý­že. V ze­mích ji­ho­vý­chod­ní Asie se po­u­ží­vá ja­ko lék při průjmo­vých one­moc­ně­ních. Plo­dy do­sa­hu­jí dél­ky až dva­ce­ti cen­ti­me­t­rů.

Opun­cie a pi­tá­ja – otáz­ka č. 7
A) Jak spo­lu sou­vi­se­jí po­jmy opun­cie, kar­mín, cam­pa­ri, čer­vec, čer­ven a čer­ve­nec?
B) Vy­svět­li, co spo­ju­je ame­ric­ké­ho věd­ce Lu­the­ra Bur­ban­ka s opun­cií. Kte­rá slav­ná me­xic­ká ma­líř­ka za­chy­ti­la Bur­ban­ka při prá­ci?
C) Při re­duk­ci hmot­nos­ti je vhod­ný „no­pa­lo­vý chle­ba“. Proč?
D) V čem se li­ší mor­fo­lo­gie tě­la opun­cie od ostat­ních kak­tu­sů?
E) Ja­ké ná­zvy má pi­tá­ja v čín­šti­ně a viet­namš­ti­ně? Proč?

Ná­po­vě­da: A, B

Ama­rant – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 6
A) Hu­i­t­zi­lo­po­cht­li byl az­téc­ký bůh slun­ce.
B) Vi­deo­klip sku­pi­ny Ni­gh­twish k pís­ni „Ama­ran­th“ je in­spi­ro­ván ob­ra­zem „Zra­ně­ný an­děl“ od fin­ské­ho sym­bo­lis­ty Hu­ga Sim­ber­ga.
C) Ama­rant je ozna­čo­ván ja­ko po­tra­vi­na bu­douc­nos­ti kvů­li své vy­so­ké nu­trič­ní hod­no­tě a ne­ná­roč­né­mu způ­so­bu pěs­to­vá­ní.
D) Ce­li­a­kie je chro­nic­ké one­moc­ně­ní sliz­ni­ce ten­ké­ho stře­va způ­so­be­né pře­cit­li­vě­los­tí na le­pek (glu­ten).
E) Esen­ci­ál­ní ami­no­ky­se­li­ny ly­sin a tryp­to­fan.
 
Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 6: Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Mar­ti­na Ko­pec­ká C2A, Vi­lém Dě­dek C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Bar­bo­ra Hud­co­vá C2B, Jo­sef Me­lich C2A, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Pet­ra Ko­čov­ská C2A, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Da­niel Dvo­řák C2B, Li­bu­še Ho­loub­ko­vá C2A, Mar­ké­ta Ha­vrán­ko­vá C2A, Voj­těch Je­řá­bek, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A

Trackback Tisk

Tags: Sherwood

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová