Vložil(a)
31.10.2011 13:20 

Ten­to druh or­chi­de­je je hmy­zospraš­ný. Udá­vá se však, že opy­lo­vá­na mů­že být i ně­kte­rý­mi dru­hy ko­li­b­ří­ků. Rost­li­na kve­te asi 24 ho­din. V té­to do­bě mu­sí do­jít k opy­le­ní, aby se vy­tvo­ři­ly plo­dy. Do­sa­hu­jí dél­ky 15 až 30 cm, zpo­čát­ku jsou ze­le­né, ná­sled­ně žlout­nou a zá­vě­rem hněd­nou. Zra­lé plo­dy vy­pl­ně­né tma­vo­hně­dou maz­la­vou in­ten­ziv­ně vo­ní­cí lát­kou před­sta­vu­jí ko­ře­ní zva­né va­nil­ka. Jed­ná se o jed­no z nej­draž­ších ko­ře­ní na svě­tě. V ob­chod­ní ter­mi­no­lo­gii se po­u­ží­vá ozna­če­ní va­nil­ko­vé „lus­ky“ či „ty­čin­ky“. Va­nil­ku zna­li již pů­vod­ní oby­va­te­lé ji­ho­vý­chod­ní­ho Me­xi­ka, Tol­té­ko­vé a Az­té­ko­vé. Slou­ži­la teh­dy ja­ko pří­sa­da při pří­pra­vě ná­po­jů z ka­ka­o­vých bobů a čo­ko­lá­do­vých pla­cek, dá­le ja­ko lé­či­vý pro­stře­dek a to­ni­kum. Do Ev­ro­py by­lo to­to ko­ře­ní po­pr­vé do­ve­ze­no v prv­ní po­lo­vi­ně 16. sto­le­tí a až do po­lo­vi­ny 19. sto­le­tí by­lo vý­hrad­ním pro­du­cen­tem Me­xi­ko (což zna­me­na­lo ce­lo­svě­to­vý mo­no­pol pro Špa­něl­sko). Ny­ní se pěs­tu­je téměř v ce­lých tro­pech. Va­nil­ka se po­u­ží­vá v po­tra­vi­nář­ském prů­mys­lu a v ku­chy­ni při pří­pra­vě slad­kých jí­del, pře­de­vším mouč­ní­ků, po­chu­tin ja­ko je zmrz­li­na, čo­ko­lá­da a vý­rob­ky z ní, pu­din­ky apod. Je ta­ké sou­čás­tí řa­dy ne­al­ko­ho­lic­kých i al­ko­ho­lic­kých ná­po­jů. Hlav­ním prů­mys­lo­vým od­bě­ra­te­lem va­nil­ky jsou fir­my Pe­p­si-Co­la Corp. a Co­ca-Co­la Corp., kte­ré va­nil­kou ochu­cu­jí své hlav­ní pro­duk­ty Pe­p­si-Co­lu a Co­ca-Co­lu. Roč­ně spo­tře­bu­jí ko­lem 40 tun. Dal­ší uplat­ně­ní na­chá­zí ex­trakt z va­nil­ky při pří­pra­vě voňavek a parfé­mů. Li­do­vé lé­či­tel­ství vy­u­ží­va­lo va­nil­ku při ho­reč­ce, při po­ru­chách ner­vo­vé­ho sys­té­mu, pro zlep­še­ní trá­ve­ní, ta­ké ja­ko afro­di­zi­a­kum. Va­nil­ka by­la zvláš­tě ce­ně­na ja­ko pro­stře­dek k léč­bě chu­do­krev­nos­ti. Dnes ji již s  vý­jim­kou ně­kte­rých pří­rod­ních lé­či­te­lů me­di­cí­na ne­po­u­ží­vá.

Va­ni­lov­ník – otáz­ka č. 5
A) Pří­jem­nou vů­ni a slad­kou chuť va­nil­ky způ­so­bu­je aro­ma­tic­ký fe­no­lic­ký al­de­hyd – va­ni­lin. V bý­va­lém Čes­ko­slo­ven­sku by­la v po­lo­vi­ně 20. sto­le­tí vy­vi­nu­ta a pa­ten­to­vá­na syn­te­tic­ká ná­hraž­ka. Na­piš ná­zev a vzo­rec té­to slou­če­ni­ny.
B) Va­ni­lov­ník plo­cho­lis­tý by­lo přes vešké­ré úsi­lí ob­tíž­né roz­ší­řit po svě­tě ja­ko kul­tur­ní rost­li­nu, na­ko­nec se to pře­ci jen po­da­ři­lo. Do­ká­žeš zjis­tit, co umož­ni­lo va­ni­lov­ník pěs­to­vat i mi­mo ob­las­ti je­ho pů­vod­ní­ho výsky­tu?
C) Ne­správ­ně se plod va­nil­ky ozna­ču­je ja­ko va­nil­ko­vý „lusk“. Ja­ké je správ­né bo­ta­nic­ké ozna­če­ní plo­du va­ni­lov­ní­ku?
D) Jed­not­li­vé dru­hy va­nil­ky se ozna­ču­jí pod­le mís­ta pů­vo­du (např. va­nil­ka ta­hit­ská, ma­da­gaskar­ská). Od­kud po­chá­zí bour­bon­ská va­nil­ka?
E) Nej­vět­ším pro­du­cen­tem va­nil­ky je v sou­čas­né do­bě čtvr­tý nej­vět­ší os­t­rov na svě­tě. Po­dí­lí se na svě­to­vé pro­duk­ci 50 %. O kte­rý stát se jed­ná?

Nápověda: B, D, E

Pe­p­řov­ník – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 4
A) Kur­ku­min, be­ta-ka­ro­ten, ko­en­zym Q-10, vi­ta­mín B6 - py­ri­do­xin, or­ga­nic­ky vá­za­ný se­len, ami­no­ky­se­li­ny.
B) Pod­po­ru­je tě­les­né tou­hy, pro­to mě­la vů­či ně­mu stře­do­vě­ká cír­kev vý­hra­dy a za-ká­za­la ho po­u­ží­vat v kláš­te­rech.
C) Ale­xan­dr Ma­ke­don­ský
D) Čer­ný pepř se sklí­zí těs­ně před do­sa­že­ním zra­los­ti. Ku­lič­ky pe­pře se ne­cha­jí den při po­ko­jo­vé tep­lo­tě, aby pro­běh­la fer­men­ta­ce (= oxi­da­ce tříslo­vin v oba­lu plo­du, způ­so­bu­je zčer­ná­ní oba­lu pe­pře). Dru­hý den pro­bí­há su­še­ní na slun­ci. Bí­lý pepř se sklí­zí te­pr­ve, když všech­ny plo­dy ma­jí jas­ně čer­ve­nou bar­vu. Ku­lič­ky se po­no­ří do po­ma­lu te­kou­cí vo­dy až na je­den tý­den. Slup­ka se na­ru­ší a mů­že se stroj­ně od­dě­lit. Ze­le­ný pepř se sklí­zí dří­ve, než za­čnou bo­bu­le čer­ve­nat. Ne­pro­bí­há fer­men­ta­ce, ale plo­dy se ihned su­ší tep­lým vzdu­chem ne­bo se na­klá­da­jí do sla­né­ho ne­bo ky­se­lé­ho ná­le­vu. Po­dob­ně se zís­ká­vá čer­ve­ný pepř, sklí­zí se na po­čát­ku vy­bar­vo­vá­ní ku­li­ček do od­stí­nů čer­ve­né.

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 4:
Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Vi­lém Dě­dek C2B, Li­bu­še Holoub­ko­vá C2A, Pa­vel Pí­cha C2B, Ale­na Krá­li­ko­vá C2B, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Da­vid Há­jek C2B, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Da­niel Dvo­řák C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Jo­sef Me­lich C2A, Mar­ti­na Ko­pec­ká C2A, Ka­te­ři­na Kra­to­chví­lo­vá C3A, Voj­těch Je­řá­bek V3A, Michaela Dohnálková C2A, Kristýna Terčová C3A, Barbora Hudcová C2B, Pavla Krtilová C2B

Trackback Tisk

Tags: Sherwood

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová