Expedice Banát aneb Co nás nezabije, to nás posílí!
9
19
Vložil(a)
19.9.2016 12:28
Za devatero horami a devatero řekami leží kraj líbezný jako z reklamy na Veselou krávu. Nenechte se ale zmást, tavený sýr v tomto kraji rozhodně nenajdete. Jedná se o malebnou rumunskou oblast, ležící u srbských hranic, s názvem Banát. O kraj, kde se nemožné stává možným, všední se stává výjimečným a neznámé známým. Kde neexistuje rovinka a kde teplá voda či splachovací záchod jsou nevšedním luxusem. Zajímá vás, co má tato rumunská oblast odedávna nazývaná Banát, přestože od naší rodné země vzdálena přes tisíc kilometrů, společného s Čechami? Odpověď je jednoduchá. Populaci žijící na tomto území tvoří potomci Čechů, kteří se sem téměř před 200 lety vypravili za prací s vidinou „země zaslíbené“. Vrátíme-li se tedy o sto let nazpět na český venkov, uvidíme život podobný tomu, který žijí v současné době obyvatelé rumunského Banátu.
Tito lidé tu žijí v dokonalém souznění s přírodou a živi jsou převážně z toho, co si sami vypěstují a vyrobí. K životu zde potřebují spoustu zkušeností a vlastností, které mnozí z nás v současné době postrádají. Sílu, vytrvalost, odhodlanost, oddanost, poctivost, zodpovědnost, družnost, skromnost, pracovitost, ohleduplnost, vynikající fyzickou kondici a důvěru v druhé… Přesto, že máme s obyvateli Banátu společné kořeny, náš život se od toho jejich v mnohém liší. Tito lidé si na rozdíl od nás zachovali ochotu otevřít se druhým a vítají nás, své vlastní „pokolení“, s otevřenou náručí.
V Banátu lze vidět mnoho zajímavého, ať už se jedná o překrásnou panenskou přírodu nebo o tradiční prosté vesničky, kombinující prvky české a rumunské venkovské architektury, hemžící se domácími zvířaty a prací zaneprázdněnými místními obyvateli. Nepopsatelné bezstarostné kouzlo venkova si vás podmaňuje ze všech stran a plní vaši duši nadšením.
I my jsme měli tu čest na přelomu prázdnin a nového školního roku tuto nevšední oblast navštívit. Náš zájezd se skládal celkem z šestadvaceti účastníků. Během patnáctihodinové cesty na místo si většina z nás ještě nedovedla přesně představit, co nás během následujícího týden čeká. Zatím jsme žili v částečné sladké nevědomosti, plni očekávání a nadšení.
Pokračování článku Terezy Benešové z C4B se dočtete na facebooku GJO