7 3

Vložil(a)
3.7.2015 13:05 

  

1. den – přijeli jsme vlakem do Nové Pece a v tu chvíli přestalo pršet. Ještě jsme pro jistotu zkontrolovali meteorologické radary a za sluníčka vyrazili přes Novou Pec po zelené turistické značce ke Schwarzenberskému kanálu. Oproti očekávání se první silný déšť dostavil už po první hodině naší chůze. V pláštěnkách jsme pokračovali po modré doprava a pak kolem zavřeného bufetu nahoru k nocovišti. Zde na několik hodin déšť ustal, postavili jsme stany, vydali se pro vodu a uvařili večeři. Před setměním jsme si v přístřešku zahráli několik stolních her a popřáli si, aby nám v noci nenapršelo do stanů a spacáků.

   

2. den – vzbudili jsme se do deště, ale v dobré náladě a s odhodláním pokračovat v našem putování. Kolem jedenácté hodiny se počasí umoudřilo a my jsme mohli vyrazit z nocoviště přímo nahoru k Plešnému jezeru a odtud naučnou stezkou kolem jezera na Plechý (nejvyšší bod naší trasy). Cestu nám zpříjemnila přednáška kolemjdoucích ochránců NP Šumava o historii parku a jeho obnově po kalamitě, která byla způsobená kůrovcem a následným větrem. Odtud jsme pokračovali po hřebeni na Třístoličník. Po polévce a čaji v restauraci jsme seběhli dolů do Nového Údolí na další z nouzových nocovišť na krásné louce u lesa

.

3. den – cesta lesem z Nového Údolí do Strážného rychle ubíhala. Počasí nám přálo a měli jsme tak dost času soutěžit a řešit hádanky a kvízy. Ve Strážném jsme odpoledne doplnili zásoby potravin a po návratu ke stanům nás čekalo překvapení v podobě asi dvaceti neznámých stanů. Brzy jsme se s jejich obyvateli (studenty a asistenty Přírodovědné fakulty UK v Praze) spřátelili a až do setmění společně hráli hry na louce.

 

4. den – jsme měli v plánu dojít ze Strážného na nocoviště Bučina. Cesta vedla víceméně pořád do mírného kopce po červené značce. Krátce po poledni jsme přišli k příjemné hospůdce, kde jsme se občerstvili a pak už jsme před sebou měli jen závěrečné stoupání k tábořišti. Vodu na vaření jsme nabrali kousek před cílem cesty ve studánce a poslední společný večer jsme strávili přípravou smaženice z nalezených hub a odháněním nepříjemného hmyzu, který nás každý večer obtěžoval.

 

5. den – vstali jsme za sluníčka časně ráno, sbalili stany, uklidili odpadky a šli kolem pramene Vltavy na Kvildu. V cíli cesty jsme se odměnili výborným obědem a pak nastoupili do autobusu a následně do vlaku směr Kutná Hora. Během dlouhé cesty ještě vznikla básnička o našem nezapomenutelném putování.