6 10

Vložil(a)
10.6.2015 6:52 

  

Od 30. 5. do 3. 6. jsem se zúčastnil výměnného pobytu v Polsku, jehož součástí bylo setkání škol Visegrádské skupiny v polských Katovicích. Tématem letošního setkání byly politické systémy zemí V4. Rád bych vám teď sdělil své pocity a dojmy.

 

Sobota:    

    Při odjezdu jsme měli velké obavy, protože ještě než jsme vůbec vyjeli, nastal první problém – vlak měl zpoždění, a na přestup v Kolíně jsme měli pouze dvě minuty. Vlak jsme stihli, ovšem za cenu vyvrknutého kotníku jedné studentky. Ve vlaku jsme naštěstí měli zarezervovaná sedadla, takže jsme měli i místo, kde strávíme další čtyři hodiny jízdy. Při sledování Polska z okénka vlaku jsme všichni usoudili, že není zdaleka takové, jak se většina Čechů domnívá. Polsko na nás působilo velmi dobrým dojmem, myslím si, že mezi námi a jím nejsou žádné razantní rozdíly. Když jsme dorazili na místo, odvezla nás část polských kantorů do školy, která se nachází od Katovic asi 20 minut jízdy. Při příchodu do sálu jsme cítili sucho v puse a měli velké obavy, jaký ten náš Polák bude. Ale jakmile za mnou ten „můj“ přiběhl, hned jsem věděl, že následujících pár dní bude výborných. Po objevení rodiny a míst, která nám budou pět dní domovem, jsme se šli seznámit s ostatními polskými studenty do velmi příjemné restaurace. Polští studenti byli velmi vstřícní a všichni jsme věděli, že nám to bude těch pět dní dobře klapat.

 

Neděle:
    Příjemné zjištění, budíček v 8 hodin :). Jelikož jsme se dobře vyspali a cítili se opravdu svěže, těšili jsme se na naplánovaný program. Vše šlo jako na drátkách. Přijeli jsme do Katovic a poznali studenty dalších škol z Polska, Slovenska a Maďarska a poznali je o to víc při workshopech, které byly všechny orientovány na letošní téma „Politické systémy“. Dále následovala prezentace našich výsledků, vítězem voleb se stal velmi sebevědomý maďarský student. Cítili jsme se všichni vyčerpaní, ale zjištění, že následuje oběd a poté volný čas, nás opět probudilo k životu. Po chutném obědě jsme vyrazili do moderního města, mně připomínajícího menší Berlín. Tam jsme se vydali hledat a kupovat vhodné suvenýry domů do Česka. Po hodině nakupování jsme se vrátili na večeři, po které jsme se autobusem přesunuli zpět k polským rodinám.

Jan Havlovic, V6A

Pondělí:
V pondělí ráno se část z nás vzbudila s nervózním pocitem na dně žaludku, čekal nás velký den – Den prezentací. V budově Goldsteinovy vily jsme provedli rychlý průzkum terénu. Technika se po mírných problémech zdála funkční. I když musel zasáhnout Johnny (Jan Havlovic) a vysvětlit polským organizátorům, že Powerpoint office bude fungovat lépe než Libra, ve které se většině prezentujících neotvíraly odkazy.
    Po vyřešení těchto problémů nás již čekal jenom neustálý tlak mírného stresu a následně naše chvíle. Po odprezentování se zbytek pobytu zdál neuvěřitelně bezstarostný. Povinnost umět text polské hymny a „stručný” výtah z dějin této země (sestavený panem profesorem) se náhle zdála jako prkotina.
    Výkony všech prezentujících i neprezentujících byly odměněny jedním z roztodivných klenotů polské kuchyně, jakýmsi gulášem. Po obědě jsme se shromáždili v autobuse, naplněném pachy, horkem a především asi 70 lidmi. Čekala nás prohlídka několika odlišných částí Katovic s výkladem zasvěceného průvodce.
    Po večeři jsme zbylý čas strávili spolu s našimi polskými korespondenty v ulicích a v okolí Jaworzna.

 

Úterý:     

Posledním oficiálním dnem tohoto setkání bylo úterý. Byl pro nás připraven pestrý program, počasí nám přálo. Den začal návštěvou bunkru, který byl počátkem 2. světové války součástí slezského opevnění. Muzeum nacházející se v prostorách tohoto krytu nabízelo krom prodeje suvenýrů v podobě klasických pohlednic také originální plynové masky z válečného období. Někteří z nás této výhodné nabídky využili a domů přivezli vkusný suvenýr ve stylovém dobovém vaku.

    Místní lanovka, tzv. elka, nám nabídla vyhlídkovou jízdu nad parkem, jejímž zakončením bylo grilování – oběd. Když organizátoři usoudili, že jsme se dosyta najedli klobás, vyhnali nás s mapami v ruce do počínajícího deště na malou orientační hru po parku. Úkolem bylo zaznamenávat informace podle předem připravených pokynů. Cíl této hry byl v planetáriu na kopci, kde si valná část studentů koupila zmrzlinu – po dešti se udělalo opět teplo.
    Zaměstnanci planetária nás – nadšeni z našich promoklých svršků – vpustili do promítacího sálu a promítli nám dokumentární film o objevování vesmíru. Osazenstvo sálu se v tento moment rozdělilo na dvě poloviny, ta první tvrdí, že film byl opravdu zajímavý. Ta druhá, že to byla výjimečně vítaná příležitost si ve tmě schrupnout před večeří, která následovala v restauraci pár minut od planetária. S plnými žaludky jsme se loučili s organizátory i se studenty jiných zemí. Shodli jsme se na tom, že poslední den nás s nimi stmelil nejvíce. Večer jsme jako vždy strávili všichni dohromady v Jaworzne.

 

Středa:
    Ve středu ráno jsme se se sbalenými kufry sešli před budovou školy, mnozí z nás byli zmožení ponocováním. Loučení proběhlo místy s náznaky dojetí a smutku. Poslední zloté, které nám zbyly, jsme ochotně utratili za laskominy a suvenýry na nádraží. Pak už jen hurá do vlaku směr Kutná Hora! Uvidíme se v září!
Hana Brzobohatá, V6A