Po krát­ké pře­stáv­ce jsme se pře­su­nu­li na­ším mi­k­ro­bu­sem do sa­mot­né­ho are­á­lu Ško­da Au­to. Již po prů­jez­du bra­nou pro ná­vštěv­ní­ky jsme si všich­ni uvě­do­mi­li, že je to ta­ko­vé měs­to ve měs­tě: kro­mě to­vá­ren, kde se mo­men­tál­ně vy­rá­bě­jí sou­část­ky prak­tic­ky pro všech­ny mo­de­ly, je zde sedm jí­de­len, re­ha­bi­li­tač­ní cen­t­rum a vlast­ně vše, co mů­že po­ža­do­vat ně­ko­lik ti­síc za­měst­nan­ců. To vše je pod­po­ře­no vý­bor­nou do­prav­ní in­frastruk­tu­rou, kte­rá je do­pl­ně­na o vlast­ní au­to­bu­so­vou lin­ku.
Pa­ní Mar­ce­la nás nejdří­ve pro­ved­la li­sov­nou. Ně­kte­ří z nás si chtě­li zku­sit za­sta­vit ce­lou vý­ro­bu zmáčk­nu­tím nou­zo­vé­ho tla­čít­ka, náš zdra­vý ro­zum ale vy­hrál a tak jsme „jen" s úža­sem sle­do­va­li prá­ci stro­jů, kte­ré vy­li­su­jí je­den kus za zhru­ba tři vte­ři­ny, při­čemž stro­jů zde pra­cu­je na­ráz hned ně­ko­lik. Dal­ší zhru­ba půl­ho­di­nu jsme strá­vi­li na nej­zná­měj­ším mís­tě ce­lé­ho are­á­lu, u mon­táž­ní lin­ky. Za den se tu smon­tu­je do­hro­ma­dy ně­co přes 1200 au­to­mo­bi­lů. U jed­no­ho au­to­mo­bi­lu mu­sí kaž­dý za­měst­na­nec strá­vit úpra­va­mi či mon­tá­ží ma­xi­mál­ně 53 vte­řin a za jed­nu smě­nu se vy­stří­dá u 400 vo­zů.
Ce­lá ex­kur­ze tr­va­jí­cí tři ho­di­ny utek­la vskut­ku rych­le. Nej­ra­dě­ji bychom v Mla­dé Bo­lesla­vi by­li ce­lý den, pro­zkou­má­va­li bychom kaž­dé zá­kou­tí ob­rov­ské­ho are­á­lu a k to­mu po­slou­cha­li skvě­lý vý­klad pa­ní prů­vod­ky­ně Mar­ce­ly, kte­ré tím­to dě­ku­je­me.