Vložil(a)
9.2.2014 19:11 

Ko­ře­nokvět­ka (As­pi­dis­t­ra elati­or)

Ta­to po­ně­kud sta­romódní po­ko­jo­vá rost­li­na je zná­má též pod ozna­če­ním šev­cov­ská pal­ma, v něm­či­ně i řez­nic­ká pal­ma, an­g­lic­ky li­ti­no­vá rost­li­na, čes­ky též do­má­cí štěs­tí.                                                                                                                                                                                                                                         

Li­do­vé ná­zvy o ko­ře­nokvět­ce pro­zra­zu­jí jed­nu sku­teč­nost: je tak ne­ná­roč­ná, že se moh­la pěs­to­vat prak­tic­ky všu­de – od díl­ni­ček šev­ců, přes pul­ty řez­nic­tví po prak­tic­ky kaž­dou měš­ťan­skou do­mác­nost prak­tic­ky po ce­lém svě­tě.
Prá­vě pro své roz­ší­ře­ní v útul­ných měš­ťan­ských by­tech před­mi­nu­lého a mi­nu­lé­ho sto­le­tí se do­sta­la i do ná­zvu jed­no­ho z ro­má­nů Ge­or­ga Orwel­la: Ke­ep the As­pidis­t­ra fly­ing. Pí­seň The Bi­g­gest As­pi­dis­t­ra in the World brit­ské zpě­vač­ky Gra­cie Fields i ozna­čení pro brit­ský vá­leč­ný vy­sí­lač As­pi­dis­t­ra na­sa­ze­ný pro­ti na­cis­tic­ké­mu Ně­mec­ku rov­něž svěd­čí o roz­ší­ře­ní té­to rost­li­ny v Bri­tá­nii od vik­to­ri­án­ské do­by až do po­lo­vi­ny 20. sto­le­tí. I an­g­lic­ké oz­nače­ní Cast Iron Plant (li­ti­no­vá rost­li­na) pa­tr­ně uka­zu­je na je­jí odol­nost. La­tin­ský ná­zev má zá­klad v řec­kém slo­vě pro štít, ko­ře­nokvět­ka za­se po­u­ka­zu­je na sku­teč­nost, že kvě­ty rost­li­na na­sa­zu­je na pří­zem­ním od­den­ku, ja­ko by kvet­la z ko­ře­ne (viz ob­rá­zek).

Ko­ře­nokvět­ka je ty­pic­kou rost­li­nou ja­pon­ských le­sů, v nichž tvo­ří pod­rost. V Ev­ro­pě se pěs­tu­je přes 200 let. Je­jí­mi opy­lo­va­či jsou v Ja­pon­sku drob­ní ko­rý­ši. Lis­ty rost­li­ny se po ce­lá sta­le­tí použí­va­ly k vý­ro­bě ja­pon­ských jí­del­ních tá­ců, pro kte­ré by­ly ty­pic­ké při­hrád­ky se­pa­ru­jí­cí růz­né dru­hy jíd­la. Rost­li­na pat­ří do če­le­di chřes­to­vi­té (Aspa­ra­ga­ce­ae).

Kořenokvětka – otázka č. 10
A) Patří kořenokvětka mezi rostliny jedno- či dvouděložné? Napiš, jak to poznáš na jejích listech na první pohled?
B) Co vedlo k tak mimořádné oblibě této pokojové rostliny mezi pěstiteli? (Bonus: Jak se osvětlovaly domácnosti ve viktoriánském období? Může to nějak souviset s kořenokvětkou? Jak?)
C) Zamysli se nad tím, proč si kořenokvětka neudržela své místo dodnes, a stručně důvody sepiš.

Myr­ta – od­po­věď na otáz­ku č. 9
A) Hus­tý stře­do­moř­ský po­rost, kte­rý tvo­ří su­cho­mil­né, tr­ni­té rost­li­ny.
B) Jmé­no vznik­lo ze dvou bás­ní zve­řej­ně­ných v ro­ce 1848 J. V. Sche­f­flem, v jed­né vy­stu­pu­je pan Bie­der­mann, ve dru­hé pan Bum­mel­maier. Spo­je­ním těch­to jmen vznik­lo Bie­de­me­ier.
C) Ty­to che­mic­ké lát­ky se uvolňují z ná­byt­ku, pod­la­ho­vých kry­tin, ko­ber­ců, ná­tě­rů, kli­ma­ti­zací, ven­ti­la­cí, čis­ti­cích pro­střed­ků, osvě­žo­va­čů vzdu­chu, při kou­ře­ní ci­ga­ret atd.

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová