Přihlásit se

Rychlé odkazy

 


Vyhledávač

  
Loading

Kategorie

Archiv

Články

Soutěž v Sherwoodu – otázka č. 9

1 27

Vložil(a)
27.1.2014 15:20  RssIcon

Pří­běh ky­ti­ček na­šich (pra)ba­bi­ček

Po­ko­jo­vé rost­li­ny za­ča­li li­dé pěs­to­vat v prů­bě­hu 19. sto­le­tí, přes­ně­ji v ob­do­bí, kte­ré­mu v kul­tur­ních dě­ji­nách střed­ní Ev­ro­py ří­ká­me bie­der­me­ier [bídr­ma­jer], te­dy ve dru­hé čtvr­ti­ně 19. sto­le­tí.                                                                                                                                               
                                                                                                                                 

Před­tím se ci­zo­kraj­né rost­li­ny do­vá­že­né do Ev­ro­py od dob zá­moř­ských ob­je­vů ob­je­vo­va­ly vý­hrad­ně v za­hra­dách a oran­žé­ri­ích šlech­ty, pří­pad­ně v za­hra­dách kláš­ter­ních. Ostat­ní li­dé na ně vět­ši­nou ne­mě­li ani mís­to, ani pe­ní­ze, ani čas. Na­víc do kon­ce 18. sto­le­tí vět­ši­na li­dí ži­la na ven­ko­vě, tak­že sta­či­lo otevřít dve­ře a by­li v pří­ro­dě. Po­tře­ba za­nést do lid­ských do­mo­vů ale­spoň tro­chu pří­ro­dy te­dy vzni­ka­la až v do­bě, kdy se oby­va­tel­stvo ve vět­ší mí­ře pře­sou­va­lo do měst.
Ve dru­hé čtvr­ti­ně 19. sto­le­tí již ve měs­tech ži­lo dost zá­mož­ných měš­ťa­nů na to, aby se za­ča­li shá­nět po dal­ším a dal­ším lu­xus­ním (te­dy řek­ně­me „zby­teč­ném“) zbo­ží, me­zi něž ci­zo­kraj­né rost­li­ny zpr­vu be­ze­spo­ru pa­t­ři­ly, a moh­li si tak za­ří­dit ži­vot na způ­sob šlech­ty, jen v men­ším mě­řít­ku (by­to­vá ar­chi­tek­tu­ra, ma­líř­ství, do­má­cí hud­ba, do­má­cí čet­ba, módní ob­le­če­ní, šperky, por­ce­lán a prá­vě i ci­zo­kraj­né rost­li­ny). Svým způ­so­bem se jed­na­lo o po­dob­ný útěk do sou­kro­mí, ja­ký jsme za­ží­va­li v do­bách re­ál­né­ho so­ci­a­li­zmu.
Rost­li­ny se pře­stě­ho­va­ly do ná­dob a s pěs­to­vá­ním se moh­lo za­čít. Míst­nos­ti by­ly již dostateč­ně vel­ké, ok­na se zvět­šo­va­la, tak­že dovnitř do útul­ných měš­ťan­ských by­teč­ků pro­ni­ka­lo dost svět­la. Stej­ně ja­ko šlech­ta na zám­cích mě­li zpo­čát­ku i měš­ťa­né ve svých vel­kých, už poměr­ně svět­lých by­tech pro­blémy s vy­tá­pě­ním, a tak by­ly v by­tech i míst­nos­ti buď ne­vy­tá­pě­né, ne­bo jen tem­pe­ro­va­né. A prá­vě to mno­hým rost­li­nám vy­ho­vo­va­lo, ne­boť po­chá­ze­ly z ob­las­tí, kde se stří­da­ly tep­lej­ší/suš­ší a chlad­něj­ší/vlh­čí pe­ri­o­dy.
Při­taž­li­vé by­ly rost­li­ny kve­tou­cí, ja­ko např. begónie, klí­vie, bram­bo­řík, azalka, ka­la (kor­nou­tice); dá­le rost­li­ny atrak­tiv­ní svý­mi lis­ty, pře­de­vším růz­né pal­my, ro­din­né štěs­tí (as­pi­dis­t­ra), po­ko­jo­vá jed­le (bla­ho­čet), aspa­rá­gus, ze­le­nec, po­ko­jo­vá lip­ka (lí­pěn­ka), tchy­nin ja­zyk (te­nura), ka­mélie, rost­li­ny kří­žat­ko­vi­té, poz­dě­ji fí­kus.
Uži­tek po­ko­jo­vých rost­lin ne­spo­čí­vá pou­ze v je­jich oz­dob­nos­ti, v tom, že nám ale­spoň částeč­ně na­hra­zu­jí pří­ro­du, již pod­vě­do­mě stá­le vy­hle­dá­vá­me, ale i v je­jich schop­nos­ti vstře­bávat ze vzdu­chu lát­ky, jež nám ško­dí. Jak do­ká­za­ly např. po­ku­sy pro­vá­dě­né NA­SA, jsou rost­li­ny schop­né vá­zat např. formal­de­hyd, amo­ni­ak, to­lu­en aj. Kro­mě to­ho po­má­ha­jí re­gu­lo­vat vzduš­nou vlh­kost. Ně­kte­ré nám pro­spí­va­jí údaj­ně i tím, že do vzdu­chu uvolňují bla­ho­dár­né si­li­ce.

Na po­ku­sy pěs­to­vat u nás ci­zo­kraj­né rost­li­ny v ji­ných než šlech­tic­kých vrst­vách bychom jis­tě na­ra­zi­li už v do­bě před­bie­der­me­ie­rov­ské. K nej­star­ším rost­li­nám pěs­to­va­ným v do­mác­nos­tech pat­ří myr­ta ros­tou­cí ve Stře­do­mo­ří, a tak po­měr­ně do­stup­ná. Z ní se už v 16. sto­le­tí plet­ly ve střed­ní Ev­ro­pě vě­neč­ky pro ne­věs­ty. Ro­din­né­mu štěs­tí pak pod­le po­vě­ry napo­má­ha­lo, jestli­že se ne­věs­tě po­da­ři­lo za­ko­ře­nit snít­ku z myr­to­vé­ho vě­neč­ku a dá­le ji pěs­tovat na ok­ně v květ­ní­ku. Myr­ta se tak úspěš­ně ší­ři­la ev­rop­ský­mi do­mác­nost­mi.

Myr­ta obec­ná (Myr­tus com­mu­nis)

Je­di­ný ev­rop­ský druh ze zhru­ba 60 dru­hů ro­du Myr­tus. Je do­má­cí ko­lem Stře­do­zem­ní­ho mo­ře ja­ko sou­část macchií. Myr­ta by­la již ve starém Řec­ku za­svě­ce­na bo­hy­ni Afro­di­tě, sym­bo­lizo­va­la pa­nen­ství, ži­vot­ní sí­lu a plod­nost, lás­ku, kte­rá tr­vá až za hrob. Pro­to ne­věs­ty no­si­ly už v Řec­ku a v Ří­mě myr­to­vé vě­neč­ky a i sva­teb­ča­né se myr­tou růz­ně zdo­bi­li. Ve Stře­do­mo­ří se po­u­ží­vá i v ku­chy­ni. Na Sar­di­nii a Kor­si­ce se z bo­bu­lí a kvě­tů vy­rá­bě­jí li­ké­ry – čer­ve­né a bí­lé „Mir­to“. Vy­u­ži­tí na­šla i v li­do­vém lé­či­tel­ství.

Myr­ta – otáz­ka č. 9
A) Zjis­ti, co je to macchie.
B) Na­piš, proč se měš­ťan­ský styl dru­hé čtvr­ti­ny 19. sto­le­tí ozna­ču­je slo­vem bie­der­me­ier.
C) Vy­zkou­mej, od­kud se be­rou formal­de­hyd, to­lu­en a amo­ni­ak v ovzdu­ší na­šich by­tů.

Cypřiš – od­po­věď na otáz­ku č. 8
A) Ko­ře­ny čer­pá vo­du z vel­ké hloub­ky až k sa­mé­mu vr­cho­lu a po­mo­cí úz­kých lis­tů s šu­pi­na­mi re­du­ku­je od­pa­řo­vá­ní vo­dy.
B) z mla­dých vět­vi­ček a lis­tů
C) Se­me­na nejsou ukry­ta v plo­du, ale vol­ně le­ží na plo­do­lis­tu.

Trackback Tisk
Tags:
Kategorie: Biologie
Umístění: Blogs Parent Separator Olivová
Gymnázium Jiřího Ortena Kutná Hora
adresa školy: Jaselská 932
telefon: +420 327 516 910
fax: +420 327 514 578
e-mail: info@gymkh.eu
ředitel: RNDr. Vladislav Slavíček