Vložil(a)
9.10.2013 12:57 

Jak jsem již zmí­nil, je to in­ves­ti­ga­tiv­ní no­vi­nář, ale má­lo stu­den­tů ví, co vlast­ně ta­ko­vý in­ves­ti­ga­tiv­ní no­vi­nář dě­lá a co je cí­lem je­ho prá­ce. Pro­to se vám to po­ku­sím tro­chu při­blí­žit: in­ves­ti­ga­tiv­ní žur­na­lis­ta pá­t­rá po po­za­dí a sou­vis­los­tech pří­pa­dů ve­řej­né­ho zájmu. Oci­tá se tak čas­to v ne­bez­peč­ných si­tu­a­cích, aby zjis­til co mož­ná nej­ví­ce in­for­ma­cí o kon­krét­ní zá­le­ži­tos­ti. A co je je­ho cí­lem? Cí­lem je při­jít na kloub ne­ka­lým prak­ti­kám v po­li­ti­ce, ve stát­ních úřa­dech, u po­li­cie a sou­dů, roz­plést je a po­u­ká­zat na zlo­či­ny ne­bo od­ha­lit ko­rup­ci. A to se Ja­ro­sla­vu Kmen­to­vi ně­ko­li­krát po­da­ři­lo. Byl to prá­vě on, kdo se po­dí­lel na „od­ha­le­ní pra­vé tvá­ře“ ex­pre­mi­é­ra Sta­ni­sla­va Gros­se. Svou kva­li­tu a schop­nost vy­hle­dat po­třeb­né in­for­ma­ce Ja­ro­slav Kmen­ta pro­ká­zal ve své tri­lo­gii Kmo­tr Mrá­zek, kde po­pi­su­je nej­slav­něj­ší­ho čes­ké­ho kmo­t­ra Fran­tiš­ka Mráz­ka od je­ho po­čát­ků až po je­ho smrt 25. led­na 2006 v Durych­o­vě uli­ci v Pra­ze. Kni­hy pan Kmen­ta do­pl­nil pře­pi­sy ně­ko­li­ka po­li­cej­ních od­po­slechů neje­nom Mráz­ko­vy sku­pi­ny. Na­lez­ne­me tam zná­má jmé­na, ja­ko jsou na­pří­klad pre­zi­dent Čes­ké re­pub­li­ky Mi­loš Ze­man ali­as Ml­ha, je­ho bý­va­lý po­rad­ce Mi­roslav Šlouf, je­muž se v „kmo­t­rov­ské“ han­tý­r­ce ří­ka­lo Pan­dě­ro ne­bo Vod­ník, či bý­va­lý pre­zi­dent Čes­ké re­pub­li­ky Vác­lav Klaus ali­as Pro­fe­sor. V kni­ze ne­chy­bí ani vy­krouž­ko­va­ný po­sla­nec ODS Ivan Lan­gr ali­as Íč­ko a dal­ší.

Ja­ro­sla­vu Kmen­to­vi se po­da­ři­lo roz­klí­čo­vat po­za­dí čes­ké po­li­ti­ky a po­u­ká­zat na vliv lob­bis­tů, ja­ko byl Fran­ti­šek Mrá­zek. Na­vští­vil do­kon­ce Ra­do­va­na Krej­čí­ře na Sey­che­lách. Své zku­še­nos­ti má rov­něž s po­li­tic­kým usku­pe­ním ko­lem Ví­ta Bár­ty, kte­ré se na­zý­va­lo/vá Vě­ci ve­řej­né. S pa­nem Bár­tou ně­ko­li­krát mlu­vil, a do­kon­ce od­mí­tl na­bíd­ku stát se vo­leb­ním líd­rem na Pra­ze 1. Vše po­pi­su­je ve své kni­ze Su­per Gu­ru Bár­ta. V té­to kni­ze se mů­že­me do­číst nejen o ná­roč­nos­ti opat­řo­vá­ní in­for­ma­cí, ale ta­ké o tom, jak se lze k ta­ko­vým kauzám vů­bec do­stat. Ja­ro­slav Kmen­ta byl, ob­zvláš­tě při vy­šet­řo­vá­ní to­ho pří­pa­du, ně­ko­li­krát v ohro­že­ní ži­vo­ta. Bo­hu­žel se ne­po­da­ři­lo pro­ká­zat, jest­li za „sled­kou“, kte­rá se na něj ně­ko­li­krát po­vě­si­la, či za vý­hruž­ný­mi do­pi­sy stál prá­vě Vít Bár­ta a je­ho ABL, ne­bo ně­kdo ji­ný. Ja­ro­slav Kmen­ta skr­ze re­dak­ci Mla­dé fron­ty Dnes pro­ká­zal, že ABL sle­do­va­la před­sta­vi­te­le rad­ni­ce v Pra­ze 11 (Pra­ha-Již­ní Měs­to), kon­krét­ně Mar­tu Šor­fo­vou, kte­rou „sled­ka“ sle­do­va­la do­kon­ce až do or­di­na­ce k zub­ní­mu lé­ka­ři. Ta­ké se do­stal k in­ter­ním in­for­ma­cím VV, kon­krét­ně k tzv. „etic­ké­mu ko­de­xu VV“ a mno­ha dal­ším ma­te­ri­á­lům.

Ja­ro­slav Kmen­ta na na­ši ško­lu ne­při­jel sám. Do­pro­vá­zel ho ko­le­ga To­máš Sy­ro­vát­ka, je­hož tvář by­la vel­ké vět­ši­ně uči­tel­ské­ho sbo­ru zná­má, je­li­kož se jed­na­lo o bý­va­lé­ho stu­den­ta na­ší ško­ly. My dnes s od­stu­pem ča­su mů­že­me ří­ci, že jsme opráv­ně­ně hr­dí na to, že prá­vě on se řa­dí me­zi vý­znam­né stu­den­ty na­še­ho gym­ná­zia. Jed­ná se o vy­ni­ka­jí­cí­ho no­vi­ná­ře v MF Dnes. To­máš Sy­ro­vát­ka mlu­vil o dů­le­ži­tos­ti svo­bo­dy slo­va v no­vi­nách, po­u­ká­zal na „zla­té ča­sy“ čes­ké no­vi­na­ři­ny, když vět­ši­nu me­dií vlast­ni­li za­hra­nič­ní ma­ji­te­lé. Po­drob­ně se za­jí­mal o kau­zu exhejtma­na Stře­do­čes­ké­ho kra­je Da­vi­da Ratha.

Be­se­da se nes­la v uvol­ně­né at­mo­sfé­ře, ač­ko­liv se jed­na­lo o té­ma ve­li­ce váž­né. Oba hos­té po­od­kry­li stu­den­tům zá­ku­li­sí čes­ké po­li­ti­ky. Stu­den­ti do­sta­li ta­ké mož­nost po­klá­dat otáz­ky a já mys­lím, že té­to své mož­nos­ti ve­li­ce dob­ře vy­u­ži­li. Be­se­da by­la ve­li­ce za­jí­ma­vá a pro nás všech­ny by­la vel­kým pří­no­sem. Be­se­dou pro­vá­zel nám zná­mý mo­de­rá­tor škol­ních be­sed Paed­Dr. Ji­ří Pos­selt, je­hož otáz­ky jsou vždy na mís­tě a přes­ně mí­ře­né. V sa­mém zá­vě­ru be­se­dy Ja­ro­slav Kmen­ta po­lo­žil stu­den­tům ně­ko­lik jed­no­du­chých do­ta­zů, aby si ově­řil, zda jsme dob­ře po­slou­cha­li. Za správ­né od­po­vě­di od­mě­nil stu­den­ty kni­hou s vlast­no­ruč­ním vě­no­vá­ním. A neje­nom tím se be­se­da sta­la jed­nou z nej­ú­spěš­něj­ších, kte­ré jsem měl tu čest na gym­ná­ziu na­vští­vit.

Do­mi­nik Kru­liš, C4A

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Různé

Umístění: Blogs Olivová