Vložil(a)
26.9.2012 8:20 

Dne 7. zá­ří jsme se v pozd­ních ve­čer­ních ho­di­nách se­šli na opuš­tě­ném par­ko­viš­ti před bu­do­vou ško­ly, abychom se spo­leč­ně vy­da­li na dal­ší z na­uč­ných vý­jez­dů, kte­rý nám roky po­cti­vé­ho stu­dia při­nes­ly. Ten­to­krát jsme mě­li za­mí­řit pár set ki­lo­me­t­rů ji­ho­vý­chod­ně za na­ši­mi slo­vin­ský­mi přá­te­li. Mě­sí­ček nám zlo­věst­ně sví­til na ces­tu, ve vzdu­chu se vzná­šel opar ta­jem­na a my se pod tak­tov­kou zku­še­né­ho šofé­ra, pa­na Luď­ka, vy­da­li do oněch ne­pro­bá­da­ných kon­čin.
Ne­dá se pří­mo tvr­dit, že by ces­ta pro­bí­ha­la hlad­ce, ovšem na mís­to jsme na­ko­nec vskut­ku do­ra­zi­li. Nad­chá­ze­jí­cí ví­kend jsme pak trá­vi­li ve spo­leč­nos­ti na­šich do­čas­ných uby­to­va­te­lů, kte­ří nás, po krát­ké pro­hlíd­ce ma­leb­né­ho oko­lí, za­ča­li ihned ak­tiv­ně za­po­jo­vat do bo­ha­té­ho kul­tur­ní­ho ži­vo­ta Kam­ni­ku v při­leh­lých re­stau­rač­ních za­ří­ze­ních. Bě­hem dvou ve­če­rů jsme se na­u­či­li zá­klad­ním ko­mu­ni­kač­ním zna­los­tem, jež ob­sa­ho­va­ly vý­běr pís­ní z to­ho nej­lep­ší­ho míst­ní­ho fol­klóru (Ti mo­ja ro­ži­ca), úryv­ky z de­ka­dent­ní po­ezie slo­vin­ské­ho pod­svě­tí (Tris­to kosma­tih med­ve­dov) a pár dal­ších uži­teč­ných frá­zí. (Po­kud snad ně­kdy po­cí­tí­te po­tře­bu ode­jít na to­a­le­tu, ne­hle­dej­te žád­né WC, kou­pel­nu, ne­bo zá­chod, ale ode­ber­te se pro­sím do nej­bliž­ší­ho str­niš­tě.)

Tak­to ja­zy­ko­vě vy­ba­ve­ni jsme po­tom by­li s je­di­ným přá­ním „Bog nam po­ma­gaj“. v pon­dě­lí rá­no při­pra­ve­ní na ví­ce jak dvě ho­di­ny spor­tov­ních ak­ti­vit na po­zem­cích kam­nic­ké­ho gym­ná­zia. Čas ovšem zbyl ta­ké na pro­hlíd­ku are­á­lu ško­ly, na­vští­ve­ní vý­znam­ných pa­má­tek v oko­lí a na­ko­nec jsme spo­leč­ně se sku­pin­kou slo­vin­ských stu­den­tů za­mí­ři­li ob­di­vo­vat i krá­sy hlav­ní­ho měs­ta Lubla­ně.

Úte­rý jsme zčás­ti strá­vi­li ve Ško­cjan­ských jes­ky­ních, za­va­le­ni ve stech me­t­rech pod ze­mí, kde jsme moh­li ob­di­vo­vat po­zůstat­ky ře­ky „Ře­ky“ ne­bo si fi­lo­zo­fic­ky za­hlou­bat nad roz­dí­ly me­zi sta­lag­mi­ty a sta­lak­ti­ty. Od­po­led­ne po­tom vel­ká část na­ší sku­pi­ny trá­vi­la vy­vr­že­ním svých zmo­že­ných tě­les­ných schrá­nek na plá­ži v pří­moř­ském měs­teč­ku Pi­ran.

Ce­lý vý­měn­ný pro­jekt ofi­ci­ál­ně za­kon­čil čtvr­teč­ní pro­gram, v rám­ci kte­ré­ho jsme se po­dí­va­li k Bled­ské­mu a Bo­hinj­ské­mu le­dov­co­vé­mu je­ze­ru.

Za ce­lou tří­du mo­hu pro­hlá­sit, že nás po­byt vel­mi kul­tur­ně i ja­zy­ko­vě obo­ha­til, roz­bo­řil leckte­ré na­še myl­né před­sta­vy a už se ne­mů­že­me do­čkat říj­no­vé ná­vštěvy na­šich slo­vin­ských dru­hů a dru­žek.

Zuzana Pekárková, V7A

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Různé

Umístění: Blogs Olivová