Taky přátelé kůrovců mezi námi
8
17
Vložil(a)
17.8.2012 19:35
„Taky přátelé kůrovců mezi námi“ byl název
besedy, která na GJO proběhla 17. února 2012. Tématem besedy byla nejen ožehavá problematika kácení kůrovcem napadených lesů, které se nacházejí v prvních zónách národního parku Šumava, ale i vše ostatní, co s lýkožroutem smrkovým souvisí. O své názory na danou problematiku se s námi podělil pan RNDr. Petr Doležal, Ph.D., z Laboratoře aplikované fyziologie hmyzu (oddělení Biochemie a fyziologie
Entomologického ústavu) a katedry Fyziologie živočichů PřF JU. Z této besedy vyplynula díky vstřícnosti pana Doležala možnost spolupráce zájemců z řad studentů GJO s Entomologickým ústavem AV ČR.
Také v tomto článku se máte dozvědět něco o přátelích kůrovců. Tentokrát ovšem nemáme s onou trochou nadsázky na mysli ekology, nýbrž právě ty studenty GJO, které přednáška pana Doležala zaujala natolik, že se rozhodli nabídku spolupráce s budějovickými entomology přijmout. Tito nadšenci nyní pod laskavým vedením pana Doležala plní v laboratořích či přímo v terénu různá zadání týkající se výzkumu lýkožrouta smrkového. Své výsledky se posléze pokusí zpracovat v odborných pracích SOČ (Středoškolská odborná činnost).
Postřehy studentů:
Celá trojice studentů úspěšně absolvovala již druhý týden na Šumavě. I přesto, že už všichni máme plné zuby neustálého stavění lapačů, procházení bažin, ježdění v kufru auta a zesměšňování od našich vysokoškolských kolegů, rozhodli jsme se, že obětujeme ještě jeden týden drahocenných prázdnin a znovu pojedeme do Prášil. Stavění lapačů se protáhlo, protože není sranda všechno postavit rychle, když se musíte prodírat bažinou s těžkými kůly na zádech, abyste vlastně "jen" obešli kružnici o poloměru 375 metrů. Tak daleko je nejvzdálenější okruh pastí. Pokud neprší, je vedro, pokud prší, je mokro. Pokud se nedostaví ani jeden z výše uvedených práci znechucujících aspektů, stojíte v lese a vítr se postará o to, že praskající větve vám nedají ani chvilku klidu :). Aby toho nebylo málo, předevčírem celá naše skupinka svítila zelenou fluorescenční barvou, která, jak jsme se již přesvědčili sami, nedrží jen na tělíčkách kůrovce.
Tyto otravné povinnosti prokládáme obědy, nákupy, vycházkami, společenskými aktivitami, ale převážně spánkem, kterého není nikdy dost. Na další a již poslední týden vyrážíme s nadějí, že kůrovec konečně poletí a my uvidíme to, proč jsme tam přijeli. Prozatím to byla jen jedna velká dřina.
Na Šumavě je ale opravdu krásně. Je to velký zážitek procházet se bezzásahovým pásmem národního parku a vidět tu spoustu potůčků, květin a živočichů. Navíc jsme stále obklopeni zkušenými vědci, takže ať se zeptáme na jakéhokoliv brouka, první, co uslyšíme, je, že to není brouk :)). To druhé už je správné zařazení do systému, název a ve velké většině i spousta dalších mnohdy nesrozumitelných informací o konkrétním druhu.
Potěšující zprávou je, že jsme si rozšířili obzory z biologie, fyziky, dějepisu a vlastně všech ostatních předmětů, protože společnost, ve které se pohybujeme, toho ví opravdu hodně. Propojujeme si tedy znalosti napříč všemi předměty, takže v příštím roce budeme mít samé jedničky:))!
Miroslav Sloup a Michaela Dohnálková, C2A
Pro zajímavost přehled témat:
1) Srovnání efektivity obranných opatření proti lýkožroutu smrkovému
2) Ovlivňuje energetický statut dospělce lýkožrouta smrkového jeho preferenci pro obranné opatření?
3) Fyziologie trávení celulózy u lýkožrouta smrkového
4) Disperze – schopnost aktivního doletu lýkožrouta smrkového
5) Chladová odolnost larev a kukel lýkožrouta smrkového