Zdravíme z Francie, V1A
5
10
Vložil(a)
10.5.2012 20:12
|
|
Cesta autobusem byla dlouhá, asi ...
|
Cesta autobusem byla dlouhá, asi 23 hodin, ale přežili jsme. Já, Pepa, jsem pěkně spal, ale já, Kačka, jsem otravovala celou noc (spala jsem jen 2 hodinky) :o)
Na hranicích jsme se občerstvili v Mekáči, po čtvrthodinkách historie a dlouhé noci jsme se octli v Amboise.
Zámek Amboise je na české poměry malý a taky méně vybavený, než jsme zvyklí. Výjimečné jsou ale zámecké zahrady a také jsme si mohli courat po zámku, jak jsme chtěli, tedy bez průvodce a s českým letáčkem.
Když jsme dorazili do Treillières, dostali jsme malé občerstvení, seznámili se s rodinami a frčeli jsme domů.
Protože jsme byli unaveni, šli jsme brzy spát.
Kačka a Pepa
Cesta autobusem byla dlouhá, děti si ji krátily sledováním svých Ipadů, mobilů, PSP, poslechem stručných informaci o dějinách Francie a pohádkou na dobrou noc. Někteří vydrželi nekonečné hodiny povídat a bavit ostatní, takže noc byla pro mnohé výjimečným zážitkem. První velkou přestávku jsme udělali u renesančního zámku v Amboise, který byl přestaven za vlády Františka I. Francouzského. Na zámku pobýval rovněž Leonardo da Vinci, který zde strávil poslední tři roky svého života, aby zde nakonec zemřel ve Františkově náručí a byl pochován v zámecké kapli. Překvapením pro naše děti byla prohlídka zámku, již bylo možné absolvovat bez průvodce. Samy se musely v labyrintu komnat orientovat podle letáčku, který byl k překvapení nás všech k dispozici i v češtině.
Po velmi srdečném přivítání ve škole Alexandre Vincent v Treillières se děti vydaly za dobrodružstvím prvního večera a noci v hostitelských rodinách.
Ve čtvrtek ráno jsme se všichni sešli ve škole k práci na dopoledních projektech. Žáci vytvořili čtyři pracovní skupiny a začali zjišťovat rozdíly v chování předmětu v kapalinách, ve sladké a slané vodě, dále se snažili získat sůl z mořské vody a připravovali si draky na úterní program naplánovaný na pláž u Atlantického oceánu. Odpolední procházka vedla nedotčenou přírodou, kde se francouzské děti učí poznávat koloběh ročních období, pozorují živočichy, rostliny, tekoucí i stojaté vody a jejich změny v průběhu roku. Když jsme společně došli k opuštěnému hradu v Treillières, vypukla bitva mezi zmijemi, slepicemi a liškami. Těžko určit, kdo v této hře zvítězil, ale rozhodně všechny nadchla. V pět hodin si pro naše a francouzské děti přišli rodiče, a boj všech zúčastněných s jazykovými bariérami pokračoval.