Vložil(a)
19.3.2012 19:00 

Ča­jov­ní­ku se nej­lé­pe da­ří v mon­zu­no­vém kli­ma­tu v sub­tro­pic­kém a tro­pic­kém pá­su. Nej­pod­stat­něj­ší pro růst ča­jov­ní­ku je do­sta­teč­ná vlh­kost. Již 5000 let se pěs­tu­je ta­to rost­li­na v Čí­ně a v Ti­be­tu. Po­stup­ně se roz­ší­ři­la do In­die, na Srí Lan­ku, do Ja­pon­ska a na Před­ní vý­chod.

Sběr líst­ků ča­jov­ní­ku je jed­na z má­la ope­ra­cí při vý­ro­bě ča­je, kte­rá do­sud ne­by­la úspěš­ně me­cha­ni­zo­vá­na. Je­den sbě­rač za den se­be­re až 20 kg čer­stvé­ho ča­je, z které­ho po zpra­co­vá­ní vznik­ne asi 5 kg su­ché­ho. Všech­ny dru­hy ča­je (bí­lé, ze­le­né, po­loze­le­né, čer­né atd.) po­chá­ze­jí z jed­né rost­li­ny. Li­ší se od se­be stup­něm fer­men­ta­ce. Fer­men­ta­ce je po­ně­kud ne­správ­ný ná­zev pro kom­plex che­mic­kých dě­jů, pře­de­vším oxi­da­ci, kte­rý pro­bí­há při zpra­co­vá­ní ča­jo­vých líst­ků. Pod­mín­kou fer­men­ta­ce je mecha­nic­ké na­ru­še­ní bu­něk, na­pří­klad svi­no­vá­ním. Pak se ča­jo­vé líst­ky ne­cha­jí zhru­ba ho­di­nu roz­pro­stře­né na stin­ném mís­tě. Fer­men­ta­ce se ukon­ču­je te­pel­ně. Čaj ob­sa­hu­je téměř sto tři­cet che­mic­kých lá­tek, z nichž nej­vý­znam­něj­ší jsou tříslo­viny, kte­ré se vy­zna­ču­jí vy­so­kou bi­o­lo­gic­kou ak­ti­vi­tou. Čaj se po sta­le­tí po­klá­dá za účin­ný pro­stře­dek pro zvy­šo­vá­ní tě­les­né a du­šev­ní čin­nos­ti. Již dlou­ho se po­u­ží­vá ta­ké při lé­če­ní střev­ních i ža­lu­deč­ních one­moc­ně­ní. Ne­ní moc zná­má sku­teč­nost, že čaj pů­so­bí pří­z­ni­vě na zub­ní sklo­vi­nu dí­ky po­měr­ně vy­so­ké­mu ob­sa­hu flu­o­ru. Úči­nek ko­fei­nu v ča­ji je ji­ný než v ká­vě, pro­to­že se ča­jo­vý ko­fein uvolňuje a vstře­bá­vá po­ma­le­ji. Vy­svět­lu­je se to tím, že ko­fein se spo­ju­je s po­ly­fe­no­ly ob­sa­že­ný­mi v ča­ji.

Ča­jov­ník – otáz­ka č. 14
A) Za­jí­ma­vos­tí je, že la­tin­ské ro­do­vé jmé­no ne­se ta­to rost­li­na po ro­dá­ku z Čech. Jak se ten­to je­zu­it­ský mi­si­o­nář, kte­rý pů­so­bil v 17. sto­le­tí na Fi­li­pí­nách, jme­no­val?
B) V ko­li­ka le­tech je ča­jov­ník při­pra­ven pro sběr líst­ků na čaj?
C) Jak se na­zý­vá úpra­va ča­je, kte­rá v růz­né mí­ře pro­vá­zí vý­ro­bu vět­ši­ny je­ho dru­hů?
D) Dí­ky kte­ré­mu an­g­lic­ké­mu pa­nov­ní­ko­vi s cho­tí zís­ka­la An­g­lie lás­ku k pi­tí ča­je?
E) Ob­jas­ni dva zá­klad­ní vý­zna­my slo­va čaj. (Video napoví.)
F) Od­kud po­chá­zí nej­kva­lit­něj­ší a nej­draž­ší čaj? (Ma­pa na­po­ví.)

Ba­ná­nov­ník – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 13
A) Tri­vi­ál­ní ná­zev – se­ro­to­nin, sys­te­ma­tic­ký che­mic­ký ná­zev – 5-Hyd­ro­xy­trypta­min, vzo­rec – C₁₀H₁₂ N₂O
B) Ekvá­dor, Kosta­ri­ka, Ko­lum­bie, Fi­li­pí­ny
C) Is­land
D) Ba­ná­nov­ník ne­ní strom, ale by­li­na, je­li­kož je­ho sto­nek ne­ní dřev­na­tý. Tvo­ří ho ně­ko­lik (lis­to­vých) řa­pí­ků se­sku­pe­ných pev­ně u se­be. Do­sa­hu­je až 15 m.
E) Slo­vo ba­nán po­chá­zí z arab­ské­ho slo­va „ba­nan“ = prst. Dal­ší te­o­rie ří­ká, že pů­vod slo­va je ka­rib­ský ne­bo af­ric­ký (z Kon­ga), od­kud se do Ev­ro­py do­stal pro­střed­nic­tvím špa­něl­šti­ny a por­tu­gal­šti­ny. Do češ­ti­ny se slo­vo do­sta­lo pro­střed­nic­tvím něm­či­ny.

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otázky č. 13: Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Vi­lém Dě­dek C2B, Jo­sef Me­lich C2A, Bar­bo­ra Hud­co­vá C2B, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A, Li­bu­še Ho­loub­ko­vá C2A, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Da­niel Dvo­řák C2B, Mar­ti­na Ko­pec­ká C2A, Pet­ra Ko­čov­ská C2A, Ale­na Kra­li­ko­vá C2B, Ha­na Víš­ko­vá C2B, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Markéta Havránková C2A

Trackback Tisk

Tags: Sherwood

Kategorie: Biologie

Umístění: Blogs Olivová