Vložil(a)
7.2.2012 11:05 

Ve středu 1.2.2012 proběhlo regionální kolo soutěže Mladý Demosthenes. Děvčata Mariánka, Eliška a Klára přijela soutěžit s jinými řečníky o postup do krajského kola. Za účasti 40 soutěžících, kteří byli rozděleni do  4 regionů (Kutná Hora, Kolín, Mělník a Praha-východ), se soutěžilo o nejlepší řečníky. V silné konkurenci jsme se rozhodně neztratili: Klára Šuhajová vyhrála!  Smůlu měla Mariánka Kociánová, která sice obsadila druhé místo, ale podle vyjádření poroty patřila mezi nejlepší ve své kategorii. Tím, že postupoval jen vítěz z daného regionu, nemohla postoupit dál. Eliška Lokajová obsadila ve své věkové kategorii druhé místo.

Pocity ze soutěže vyjádřila děvčata takto:

Marie, Anna Kociánová -  Cestou jsem si říkala „dobrý, jsem v klidu, umím to a nemusím se bát“. Přijeli jsme a pořádně zmrzli, vevnitř bylo hezky teplo a líbilo se mi tam, říkala jsem si, že je to menší než naše hudebna, takže se nemusím bát. Nejdříve jsme se šli rozcvičit. Byla jsem s představením na řadě první, ale pořád jsem zůstávala v klidu. První čtvrtina soutěžících už byla hotová, a já byla pořád v klidu. Až jsem z toho klidu začala být nervózní… Potom už to obě holky z naší školy měly za sebou, byla přestávka a já jsem šla na řadu. Samozřejmě plná nervozity z toho, že nejsem nervózní J.  Myslela jsem si, že bude při mém vystoupení  pořád někde něco šustit, jak jsem tomu byla zvyklá z recitační soutěže, ale ono bylo hrobové ticho. Aspoň mně to tak přišlo. Začala jsem mluvit a porota si hned začala něco psát, takže jsem znervózněla, protože mi přišlo, že si píšou ošklivá slova, že jsem hrozná atd. Skončilo se a tři čtvrtě hodiny se čekalo na vyhlášení.  Já jsem si sice nedělala žádné velké naděje, ale stejně. Nakonec jsem skončila druhá. Shrnutí: mé pocity byly vesměs příjemné i nepříjemné, takže jsme opět tam, kde jsme.

Eliška Lokajová -  Dne 1.2.2012 jsme za velké podpory pana Maňáka vyrazili na regionální kolo Mladého Demosthena. Myslím, že jsme si to užili a toto kolo bylo pro nás i něčím novým. Když jsme přijeli na gymnázium v Babicích, neměla jsem trému a strašně se těšila. Ta doba mezi příjezdem a začátkem soutěže mi připadala neskutečně dlouhá. „Prosím, ať už se něco děje,“ říkala jsem si v duchu. Po začátečném společném cvičení, které se mně osobně nelíbilo, se přistoupilo k soutěži. Mé číslo 13 mě nikterak neznervózňovalo. Nejvíce jsem pocítila trému ve chvíli, kdy jsem zaslechla své jméno. Snad nikdo si nedokáže představit můj vnitřní boj - „jdi!, ne, co když to bude špatné?“ Ani nevím, jak sem se přesvědčila, ale vstala jsem a vykročila k pódiu. V tu chvíli jsem nechala nervozitu na svém místě a šla, jak se tak lidově říká, s kůží na trh. Z vlastního projevu si toho moc nepamatuji, jen to, jak se celý sál asi 4x zasmál, a můj odchod, při kterém jsem oslavovala  přednes bez přeřeknutí. Po mně bylo spoustu dalších příběhů, některé byly z těch lepších a některé z těch ještě lepších. Konec… Tři čtvrtě hodiny do vyhlášení výsledků… Myslím, že jsem čekání strávila příjemně spolu s dalšími účastnicemi. Vyhlášení… Tam, asi pochodovaly nervy všem a popravdě mě ani nemrzí fakt, že jsem druhá a že mě porazila slečna s příběhem velmi nezáživným. Spíše mě mrzí, že místo upřímné gratulace mi byly vmeteny chyby do tváře. Podle mého názoru nikdo z nás nestál o to, aby mu byly chyby vytčeny nahlas před všemi ve chvíli, kdy si má převzít diplom… Ale i přesto všechno jsem si to náramně užila a odešla s radou do života: Mé místo je v divadle a ne na soutěži Mladý Demosthenes.

Klára Šuhajová – “Jedeme si to hlavně co? Užít!” poučil nás pan Maňák při cestě na Demosthena. Dovolila jsem si nesouhlasit, že my to jedeme především vyhrát. To mě ale přešlo, hned jak jsme dorazili na Open Gate, kde se soutěž konala. Spousta konkurentů z ostatních škol, kteří byli v lepším případě stejně dobří, v horším lepší než my, se snažila obsadit 1. místo, a vybojovat si tak postup do krajského kola. Nakonec to ale dopadlo celkem dobře, ostudu jsme neudělali a jsme rádi, že už to máme za sebou.

Děkuji děvčatům za reprezentaci školy a Kláře přeji hodně úspěchů v krajském kole.

Zdeněk Maňák

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie:

Umístění: Blogs Maňák