11 14

Vložil(a)
14.11.2011 15:25 

Az­té­ko­vé mu prý při­klá­da­li nad­při­ro­ze­nou sí­lu a za­čle­ni­li ho do kr­va­vých ná­bo­žen­ských ob­řa­dů: az­téc­ké že­ny při­pra­vi­ly ze smě­si je­ho se­mí­nek a kr­ve lid­ských obě­tí těs­to, z ně­ho vy­tva­ro­va­ly po­sta­vy bůž­ků, jež se ná­sled­ně při ob­řa­du snědly. Na­to conquis­ta­do­ři za­ká­za­li jak lid­ské obě­ti, tak pěs­to­vá­ní ama­ran­tu. Na las­ka­vec se pak na ně­ko­lik sto­le­tí za­po­mně­lo, tře­ba­že je­ho pěs­to­vá­ní dá­le po­kra­čo­va­lo v od­leh­lých ob­las­tech And (pod jmé­nem kiwi­cha) a Me­xi­ka. Po­sled­ní do­bou se dí­ky svým před­nos­tem a skvě­lým vlast­nos­tem opět za­čí­ná v po­tra­vi­nář­ském prů­mys­lu pro­sa­zo­vat. Las­ka­vec totiž pat­ří do sku­pi­ny rost­lin s C4 cyk­lem, kte­ré ma­jí vel­kou rych­lost fo­to­syn­té­zy, eko­no­mič­tě­ji vy­u­ží­va­jí svě­tel­nou ener­gii při fi­xa­ci CO₂, ma­jí sní­že­nou fo­to­re­spi­ra­ci, a tu­díž vy­so­kou pro­duk­ci bi­o­ma­sy. Rost­li­na vy­tvo­ří až 500 ti­síc mi­ni­a­tur­ních se­men s bar­vou od bě­la­vé přes béžo­vou a hně­dou až po čer­nou. V sou­čas­nos­ti se ama­rant pěs­tu­je po ce­lém svě­tě, při­čemž v ob­las­tech Af­ri­ky, Ka­ri­bi­ku a Asie se vy­u­ží­vá pře­de­vším lis­to­vá část ja­ko ze­le­ni­na (ja­ko špe­nát, do sa­lá­tů, ve smě­sích s ma­sem a ko­ře­ním). Ama­ran­to­vá zr­na te­pel­ně upra­ve­ná po­dob­ně ja­ko pop corn (tzv. Ama­ran­th POP), smí­cha­ná s me­dem, čo­ko­lá­dou či si­ru­pem, jsou pro­dá­vá­na v uli­cích Me­xi­ka ja­ko ale­grií (špa­něl­sky „ra­dost“). Ama­ran­to­vá se­mín­ka se v ku­chy­ni da­jí po­u­žít ta­ké ja­ko ce­re­á­lie ne­bo semle­tá v po­do­bě mou­ky. Čas­to se da­jí kou­pit již pra­že­ná ne­bo na­klí­če­ná. Z ama­ran­tu se vy­rá­bí ce­lá řa­da pro­duk­tů - ama­ran­to­vé vloč­ky, müsli ty­čin­ky, ex­tru­do­va­né ama­ran­to­vé křup­ky, spe­ci­ál­ní dru­hy pe­či­va, chle­ba, su­šen­ky, těs­to­vi­ny, ama­ran­to­vý čaj či olej. Z na­tě čer­ve­no­lis­tých od­růd se zís­ká­vá po­tra­vi­nář­ské bar­vi­vo ama­ran­tin. Se­me­na a lis­ty ama­ran­tu ob­sa­hu­jí vel­mi kva­lit­ní bíl­ko­vi­ny, kte­ré se ami­no­ky­se­li­no­vým slo­že­ním blí­ží až pl­no­hod­not­ným bíl­ko­vi­nám ži­vo­čiš­né­ho pů­vo­du. Ama­ran­to­vá vlákni­na se vy­u­ží­vá při léč­bě zá­cpy a je vý­bor­ná ja­ko pre­ven­ce ra­ko­vi­ny tlus­té­ho stře­va a ko­neč­ní­ku. Ama­rant je vhod­ný pro ma­lé dě­ti a star­ší oso­by, pro­to­že ob­sa­hu­je ami­no­ky­se­li­nu, kte­rá pod­po­ru­je tvor­bu a re­ge­ne­ra­ci mozko­vých bu­něk. Ta­ké po­zi­tiv­ně ovlivňuje lát­ko­vou vý­mě­nu. Se­me­na na­víc ne­ob­sa­hu­jí le­pek, tak­že se vy­u­ží­va­jí k vý­ro­bě mou­ky vhod­né pro bezlep­ko­vou di­e­tu. Ama­rant je rost­li­na, kte­rá roz­hod­ně ne­smí chy­bět v jí­del­níč­ku ve­ge­ta­ri­á­nů, spor­tov­ců a hlav­ně li­dí s ce­li­a­kií a vy­so­kým cho­leste­ro­lem. Ama­rant Fu­tu­re Fo­od je ev­rop­ský pro­jekt za­bý­va­jí­cí se plo­di­nou ama­rant s pří­znač­ným ná­zvem „Ama­rant – po­tra­vi­na bu­douc­nos­ti“.

 
Ama­rant – otáz­ka č. 6
A) Pro Az­té­ky byl ama­rant po­svát­nou plo­di­nou, kte­rou po­u­ží­va­li k uctí­vá­ní bo­hů. Zejmé­na bo­ha Hu­i­t­zi­lo­po­cht­li. Zjis­ti, kte­ré­mu vesmír­né­mu tě­le­su byl ten­to bůh za­svě­cen.
B) Vi­deo­klip sku­pi­ny Ni­gh­twish k pís­ni „Ama­ran­th“ je in­spi­ro­ván ob­ra­zem, kte­rý se v ro­ce 2006 uchá­zel o ti­tul Ná­rod­ní fin­ská mal­ba. Uveď ná­zev a au­to­ra.
Ná­po­vě­da: A, B - videoklip

C) Po­kus se vy­svět­lit, proč je ama­rant ozna­čo­ván ja­ko „po­tra­vi­na bu­douc­nos­ti“.
D) Ama­rant je vhod­ný i pro ce­li­a­ky. Co je to ce­li­a­kie?
E) Se­me­na ama­ran­tu ma­jí vyš­ší ob­sah pro­tei­nů než obi­lo­vi­ny. Ob­sah dvou esen­ci­ál­ních ami­no­ky­se­lin je srov­na­tel­ný s bíl­ko­vi­na­mi ži­vo­čiš­né­ho pů­vo­du. O kte­ré AMK se jed­ná? Vzor­ce na­po­ví.

Va­ni­lov­ník – správ­né od­po­vě­di – otáz­ka č. 5
A) Syn­te­tic­kou ná­hraž­kou va­ni­li­nu je ethyl­va­ni­lin (3-etho­xy-4-hyd­ro­xy­ben­zal­de­hyd, (C₂H₅O)(HO)C₆H₃CHO – C₉H₁₀O₃).
B) Ob­jev umě­lé­ho opy­lo­vá­ní v ro­ce 1841 umož­nil pěs­to­vá­ní va­ni­lov­ní­ku i mi­mo ob­las­ti je­ho pů­vod­ní­ho výsky­tu.
C) Bo­ta­nic­ké ozna­če­ní plo­du va­ni­lov­ní­ku je to­bol­ka.
D) Bour­bon­ská va­nil­ka po­chá­zí z os­t­ro­va Ré­u­ni­on (dří­ve – Bour­bon­ský os­t­rov).
E) Ma­da­gaskar

Úspěš­ní ře­ši­te­lé otáz­ky č. 5:
Ka­ro­li­na Kraj­co­vá C2B, Mi­cha­e­la Do­hnál­ko­vá C2A, Vi­lém Dě­dek C2B, Pet­ra Zi­ko­vá C2A, Bar­bo­ra Hud­co­vá C2B, Jo­sef Me­lich C2A, Mi­cha­e­la Lej­na­ro­vá C2B, Ma­touš Pří­vo­ra V5A, Zuza­na Kelt­ne­ro­vá C2A, Mar­ké­ta Ha­vrán­ko­vá C2A, Ju­lie Pos­sel­to­vá V1A, Kris­tý­na Ter­čo­vá C3A, Pav­la Kr­ti­lo­vá C2B, Da­niel Dvo­řák C2B, Ka­te­ři­na Kra­to­chví­lo­vá C3A, Mar­ti­na Ko­pec­ká C2A, Pet­ra Ko­čov­ská C2A, Voj­těch Je­řá­bek V3A, Pavel Pícha C2B, Alena Králiková C2B, Libuše Holoubková C2A