9 5

Vložil(a)
5.9.2011 12:05 

Milé studentky a studenti!

Své odpovědi na soutěžní otázky můžete:
1. napsat na libovolný papírek, který pak vhodíte do ptačí budky v Sherwoodu
2. zaslat na e-mail: radka.olivova@gymkh.eu
3. zaslat v systému Bakaláři.

Výsledky budou průběžně vyhodnocovány a nejúspěšnější řešitele čeká na závěr zajímavá odměna.

Hřebíčkovec vonný (Caryophyllus aromaticus)
Vždy­ze­le­ný strom z če­le­di myr­to­vi­té ros­te v tro­pic­kých ob­las­tech Za­n­zi­ba­ru, na Ma­da­gaska­ru, v Zá­pad­ní In­dii a v In­donésii. Stat­ný strom s hlad­kou na­šed­lou kůrou má vel­ké ko­žo­vi­té lis­ty elip­tic­ké­ho tva­ru. Kve­te v hus­tém vr­cho­lič­na­tém kvě­ten­ství na­cho­vě čer­ve­ný­mi kvě­ty. Plo­dem je bo­bu­le zbar­ve­ná do pur­pu­ro­vě rudé. Kvě­ty a olej z hře­bíč­kov­ce ob­sa­hu­jí vel­ké množ­ství si­lic, kte­ré po­má­ha­jí od ža­lu­deč­ní ne­volnos­ti, ply­na­tos­ti a při po­rod­ních bo­les­tech. Hře­bíč­ko­vý olej má ta­ké an­ti­bak­te­ri­ál­ní účin­ky, kte­ré se vy­u­ží­va­jí pře­de­vším při bo­les­ti zu­bů. Mís­to ole­je lze po­u­žít i ce­lý hře­bí­ček, kte­rý se vlo­ží do úst tak, aby se do­tý­kal bo­la­vé­ho mís­ta. Běž­ně je po­u­ží­ván k pří­pra­vě po­kr­mů ja­ko ko­ře­ní. Na Dál­ném vý­cho­dě, spe­ci­ál­ně v In­donésii, se kou­ří tzv. ci­ga­re­ty „kre­tek", kte­ré jsou parfé­mo­vá­ny ex­trak­tem z hře­bíč­ku. Ko­ře­ně­ná vů­ně hře­bíč­ku se ce­ni­la i v Čí­ně již dlou­ho před na­ším le­to­poč­tem. Uro­ze­ní moh­li ho­vo­řit s cí­sa­řem jen po­té, co si hře­bíč­kem na­vo­ně­li dech. 

Kapara trnitá (Capparis spinosa)
Níz­ký po­lé­ha­vý keř z če­le­di ka­pa­ro­vi­té ros­te v ce­lé ob­las­ti Stře­do­zem­ní­ho mo­ře nejčas­tě­ji na su­chých strá­ních a ne­ní vzác­nos­tí se s ni­mi se­tkat na zdech, do­kon­ce i ruin sta­veb po­chá­ze­jí­cích z an­tic­ké do­by. Má nád­her­né bí­lé ne­bo ble­dě rů­žo­vé kvě­ty s vel­kým po­čtem ne­zvykle dlou­hých fi­a­lo­vých ty­či­nek, kte­ré kvě­tům do­dá­va­jí exo­tic­ký vzhled. Ků­ra, lis­ty a ko­ře­ny ma­jí diu­re­tic­ké účin­ky a sni­žu­jí účin­ky to­xic­kých lá­tek (al­ko­ho­lu, drog, lé­ků a an­ti­kon­cepč­ních pre­pa­rá­tů). Z té­to rost­li­ny se sklí­ze­jí ka­pa­ry, kte­ré se po­u­ží­va­jí do sa­lá­tů, k ma­su, do pi­kant­ních omá­ček, ma­jonéz, k sý­rům či k ry­bám. Již an­tič­tí řeč­tí spi­so­va­te­lé se o nich zmiňují ja­ko o vý­znam­ném řec­kém zbo­ží. Nej­kva­lit­něj­ší jsou nejmen­ší ka­pa­ry ve­li­kos­ti ma­lé­ho hráš­ku, kte­ré se na­zý­va­jí „non­pa­re­illes“. Ná­sle­du­jí dal­ší ve­li­kos­ti roz­li­še­né zhru­ba po mi­li­me­t­ru. Nej­vět­ší va­rian­ta tak­zva­né „gros­sos“ má v prů­mě­ru je­den až je­den a půl cen­ti­me­t­ru. Gly­ko­sid ru­tin, kte­rý ka­pa­ry ob­sa­hu­jí, ovlivňuje pruž­nost cév, sni­žu­je krev­ní tlak a zlep­šu­je trá­ve­ní.

Hřebíčkovec a kapara – otázka č. 1
A) Kůra, listy, kořeny kapary snižují účinky toxických látek. Na který orgán(y) lidského těla mají tudíž blahodárný vliv?
B) Jakou část rostliny kapary a hřebíček představují? Jak se liší způsobem zpracování?
C) Urči místo prvního výskytu hřebíčkovce (tzv. „ostrovy hřebíčku”). Mapa napoví.