Vložil(a)
16.11.2014 11:49 

A tak si kaž­dá tří­da vy­lo­so­va­la svou ze­mi a pří­běh po­kra­čo­val v pil­ných pří­pra­vách – zjis­tit o da­né ze­mi co nej­ví­ce in­for­ma­cí, vy­brat ty dů­le­ži­té a za­jí­ma­vé, na­stu­do­vat míst­ní zvy­ky, se­zná­mit se s ná­rod­ní ku­chy­ní, po­ro­zu­mět kul­tu­ře, zor­ga­ni­zo­vat tří­du, roz­dě­lit prá­ci do tý­mů, se­hnat ma­te­ri­ál, vy­tvo­řit ku­li­sy, na­to­čit vi­deoupou­táv­ku…

Dva týd­ny před sta­no­ve­ným da­tem ve­letr­hu se svě­tel­ná ta­bu­le ve vstup­ní ha­le roz­zá­ři­la šest­nác­ti krát­ký­mi fil­my před­sta­vu­jí­cí­mi ori­gi­nál­ně a oso­bi­tě kaž­dou ze­mi účast­ní­cí se ve­letr­hu. Ná­h­le, takřka přes noc, se ško­la odě­la do pes­t­rých pla­ká­tů lá­ka­jí­cích k ná­vštěvě jed­not­li­vých ve­letrž­ních stán­ků – ze­mí. A jak se ter­mín ve­letr­hu blí­žil, pla­ká­tů při­bý­va­lo, ob­čas ško­lou pro­šla tan­čí­cí sku­pi­na Ji­ho­af­ri­ča­nů, či me­xič­tí ku­cha­ři na­bí­ze­jí­cí na­chos…

Den před ve­letrhem ško­la při­po­mí­na­la vel­ké mra­ve­niš­tě, pří­pra­vy na­bra­ly ho­reč­né­ho tem­pa, kaž­dý po­má­hal, jak do­ká­zal, tří­dy se mě­ni­ly v dešt­né pra­le­sy, af­ric­ké pouš­tě, ste­pi a taj­gy… 

V pá­tek 14. 11. 14 se pří­běh do­stal do své­ho fi­ná­le. Rá­no do­ra­zi­la de­se­ti­člen­ná po­ro­ta. Ško­lou se za­ča­la ší­řit vů­ně von­ných ty­či­nek z da­le­ké In­die, ka­nad­ských pa­la­či­nek s ja­vo­ro­vým si­ru­pem, ob­čas jste mu­se­li uhnout z ces­ty keňské­mu běž­ci či ucti­vě pozdra­vit sa­mu­ra­je, okouz­li­lo vás se­tká­ní s éte­ric­kou Kle­o­pa­trou, za­po­slou­cha­li jste se do Puški­no­vých ver­šů… 

V půl de­vá­té se ško­la ote­vře­la ná­vštěv­ní­kům – zá­klad­ním i ma­teř­ským ško­lám, ro­di­čům, pra­ro­di­čům, sou­ro­zen­cům, přá­te­lům, no­vi­ná­řům. Za tři ho­di­ny jste moh­li pro­ces­to­vat ce­lý svět. Ško­la se sta­la oním „mel­ting pot“ vrou­cím kot­lem, ve kte­rém se mí­si­ly vů­ně, chu­tě, ná­ro­dy, ra­sy, zvy­ky, se­tká­va­ly se kul­tu­ry a hlav­ně se zde se­tká­va­li li­dé. Úžas­ný zá­ži­tek.

A kte­rá ze­mě že zví­tě­zi­la? Pro nás to ne­ní pod­stat­né. Co­pak jde ří­ci, kte­rá ze­mě svě­ta je nej­lep­ší? Co člo­věk, to ná­zor. A o tom ve­letrh vlast­ně byl, o plu­ra­li­tě, růz­nos­ti, krá­se ji­na­kos­ti a přes­to i o po­ro­zu­mě­ní a to­le­ran­ci.

Štěpánka Králová a Monika Peková

Fotogalerie GJO

Svoboda.info

Kutnohorsky.denik.cz

5plus2.cz

Trackback Tisk

Tags:

Kategorie: Různé

Umístění: Blogs Olivová