Soutež v Sherwoodu – otázka č. 11
2
24
Vložil(a)
24.2.2014 16:43
Pokojová azalka
(Rhododendron simsii; z řeckého rhodon – růžový a dendron – strom)
Tak zvaná indická azalka, pěstovaná v našich domácnostech, pochází z Číny a patří do čeledi vřesovcovité (Ericaceae).
Kvete od září do dubna a na pěstování je poměrně náročná: potřebuje kyselý substrát; vysokou vzdušnou vlhkost; stále vlhký, avšak nikoliv přemokřený kořenový bal; chladné prostředí; naopak nesnáší přímé slunce, kolísání teplot a průvan.
České označení „pěnišník“ pochází z ruštiny, slovo p’janišnik bylo odvozeno z p’janyj, což znamenalo opilý. Odvar z některých druhů azalek se totiž používal jako opojný nápoj. Listy, květy a plody pěnišníků jsou mírně jedovaté. Otrava připomíná opilost.
Zástupci rodu Rhododendron jsou rozšířeny především ve východní a jihovýchodní Asii. Naše parkové rododendrony i pokojová azalka pocházejí právě odtud. Najdeme je však i v Evropě, např. Rhorodendrton ferrugineum, jenž dosahuje úctyhodného stáří – více než 100 let. V Alpách najdeme ještě jeden druh, a to Rhododendron hirsutum. Jako jediný je vápnomilný, proto ho zastihneme i ve vápencových Alpách, např. v Julských Alpách. V Alpách se nazývají azalky alpské růže (Alpenrose). Rostou též v Americe a Austrálii.
Pěnišníky symbolizují mnoho zemí světa, např. Nepál, Kašmír, Pákistán, Západní Virginii nebo Washington.
Všechny azalky, ať asijské či evropské, jsou horské rostliny. Porůstají závětrné západní a severní stráně na horní hranici lesa nebo nad ní. Do Evropy se dostaly – jak jinak – s Angličany a Holanďany, kteří obchodovali se zeměmi, odkud rododendrony pocházejí. První velká sbírka rododendronů se nacházela v Kew na jihozápadě Londýna, kde se nachází slavná Královská botanická zahrada. Prostředí tam měly ideální: malé kolísání teplot, spíše chladno a dostatečně vlhko.
Existuje asi 1 000 druhů rododendronů a 28 000 jejich kultivarů. V ČR je známá sbírka v parku v Průhonicích.
V 70. a 80. letech byly pokojové azalky oblíbeným dárkem k MDŽ.
Zdroj
Azalka – otázka č. 11
A) Který národ má největší zásluhu na pěstování cizokrajných rostlin v Evropě a proč?
B) Co je (byl) MDŽ a kdy se slavil?
Kořenokvětka – odpověď na otázku č. 10
A) Kořenokvětka je jednoděložná rostlina, což snadno poznáme podle souběžné žilnatiny na listech.
B) Jedná se o mimořádně nenáročnou rostlinu, která dobře snáší nižší teploty, časté kolísání teplot, méně světla, průvan, zaprášené a zplodinami zamořené prostředí. Nemá ani speciální nároky na substrát.
Bonus: Ve viktoriánské Anglii se rozšířilo plynové osvětlení, kořenokvětka snášela jako jedna z mála rostlin vzniklé zplodiny ve vzduchu.
C) Dnešní bytové podmínky umožňují pěstování náročnějších, listem i květem atraktivnějších rostlin (více světla; lepší vytápění – stálejší a vyšší teploty; ovzduší méně prašné a bez zplodin, neboť nestojí v každé místnosti kamna). Obchody nabízejí více přípravků na ochranu rostlin před škůdci než dříve, lepší hnojiva, substráty atd. Zlepšila se i nabídka rostlin (globalizace). V neposlední řadě se zlepšily možnosti zahradníků, kteří dnes snadno dokáží rozmnožit např. i orchideje.