Soutěž v Sherwoodu – otázka č. 9
1
27
Vložil(a)
27.1.2014 15:20
Příběh kytiček našich (pra)babiček
Pokojové rostliny začali lidé pěstovat v průběhu 19. století, přesněji v období, kterému v kulturních dějinách střední Evropy říkáme biedermeier [bídrmajer], tedy ve druhé čtvrtině 19. století.
Předtím se cizokrajné rostliny dovážené do Evropy od dob zámořských objevů objevovaly výhradně v zahradách a oranžériích šlechty, případně v zahradách klášterních. Ostatní lidé na ně většinou neměli ani místo, ani peníze, ani čas. Navíc do konce 18. století většina lidí žila na venkově, takže stačilo otevřít dveře a byli v přírodě. Potřeba zanést do lidských domovů alespoň trochu přírody tedy vznikala až v době, kdy se obyvatelstvo ve větší míře přesouvalo do měst.
Ve druhé čtvrtině 19. století již ve městech žilo dost zámožných měšťanů na to, aby se začali shánět po dalším a dalším luxusním (tedy řekněme „zbytečném“) zboží, mezi něž cizokrajné rostliny zprvu bezesporu patřily, a mohli si tak zařídit život na způsob šlechty, jen v menším měřítku (bytová architektura, malířství, domácí hudba, domácí četba, módní oblečení, šperky, porcelán a právě i cizokrajné rostliny). Svým způsobem se jednalo o podobný útěk do soukromí, jaký jsme zažívali v dobách reálného socializmu.
Rostliny se přestěhovaly do nádob a s pěstováním se mohlo začít. Místnosti byly již dostatečně velké, okna se zvětšovala, takže dovnitř do útulných měšťanských bytečků pronikalo dost světla. Stejně jako šlechta na zámcích měli zpočátku i měšťané ve svých velkých, už poměrně světlých bytech problémy s vytápěním, a tak byly v bytech i místnosti buď nevytápěné, nebo jen temperované. A právě to mnohým rostlinám vyhovovalo, neboť pocházely z oblastí, kde se střídaly teplejší/sušší a chladnější/vlhčí periody.
Přitažlivé byly rostliny kvetoucí, jako např. begónie, klívie, brambořík, azalka, kala (kornoutice); dále rostliny atraktivní svými listy, především různé palmy, rodinné štěstí (aspidistra), pokojová jedle (blahočet), asparágus, zelenec, pokojová lipka (lípěnka), tchynin jazyk (tenura), kamélie, rostliny křížatkovité, později fíkus.
Užitek pokojových rostlin nespočívá pouze v jejich ozdobnosti, v tom, že nám alespoň částečně nahrazují přírodu, již podvědomě stále vyhledáváme, ale i v jejich schopnosti vstřebávat ze vzduchu látky, jež nám škodí. Jak dokázaly např. pokusy prováděné NASA, jsou rostliny schopné vázat např. formaldehyd, amoniak, toluen aj. Kromě toho pomáhají regulovat vzdušnou vlhkost. Některé nám prospívají údajně i tím, že do vzduchu uvolňují blahodárné silice.
Na pokusy pěstovat u nás cizokrajné rostliny v jiných než šlechtických vrstvách bychom jistě narazili už v době předbiedermeierovské. K nejstarším rostlinám pěstovaným v domácnostech patří myrta rostoucí ve Středomoří, a tak poměrně dostupná. Z ní se už v 16. století pletly ve střední Evropě věnečky pro nevěsty. Rodinnému štěstí pak podle pověry napomáhalo, jestliže se nevěstě podařilo zakořenit snítku z myrtového věnečku a dále ji pěstovat na okně v květníku. Myrta se tak úspěšně šířila evropskými domácnostmi.
Myrta obecná (Myrtus communis)
Jediný evropský druh ze zhruba 60 druhů rodu Myrtus. Je domácí kolem Středozemního moře jako součást macchií. Myrta byla již ve starém Řecku zasvěcena bohyni Afroditě, symbolizovala panenství, životní sílu a plodnost, lásku, která trvá až za hrob. Proto nevěsty nosily už v Řecku a v Římě myrtové věnečky a i svatebčané se myrtou různě zdobili. Ve Středomoří se používá i v kuchyni. Na Sardinii a Korsice se z bobulí a květů vyrábějí likéry – červené a bílé „Mirto“. Využití našla i v lidovém léčitelství.
Myrta – otázka č. 9
A) Zjisti, co je to macchie.
B) Napiš, proč se měšťanský styl druhé čtvrtiny 19. století označuje slovem biedermeier.
C) Vyzkoumej, odkud se berou formaldehyd, toluen a amoniak v ovzduší našich bytů.
Cypřiš – odpověď na otázku č. 8
A) Kořeny čerpá vodu z velké hloubky až k samému vrcholu a pomocí úzkých listů s šupinami redukuje odpařování vody.
B) z mladých větviček a listů
C) Semena nejsou ukryta v plodu, ale volně leží na plodolistu.